Spor kolem maďarské mediální reformy mezi Evropskou unií, zastupovanou Evropskou komisí, a maďarskou vládou, jež v současnosti EU předsedá, se zřejmě chýlí ke konci. Mluvčí Komise ve středu oficiálně uvítali dodatky, které připravily maďarské úřady v minulém týdnu. Uvedli zároveň, že Brusel bude bedlivě sledovat, zda se do kontroverzního právního předpisu opravdu promítnou a zda budou v praxi uplatňovány.

Budapešť vzápětí podle agentury MTI oznámila, že návrh novely by měl být předložen parlamentu ke schválení do dvou týdnů.

Odsouhlasené dodatky k části mediální reformy, která v dosavadní podobě otevírá dle kritiků cestu k cenzuře, reagují dle eurokomisařky Neelie Kroesové na výtky ve všech oblastech, na něž Brusel maďarské úřady upozorňoval.

„Dnes se zrodila konečná podoba textu, který (...) uspokojí každou z námitek vznesených v lednu Neelie Kroesovou,“ pochvaloval si na tiskové konferenci v Budapešti také maďarský státní tajemník Zoltán Kovács.

Podle agenturních pozorovatelů jsou ovšem provedené úpravy v reformě pouze dílčí. Komise se s maďarskou vládou dohodla na nejmenším možném kompromisu, který umožní téma na čas odložit. K (eventuálně) výrazným změnám nejkontroverznějších pasážím balíčku zákonu chce vláda Viktora Orbána přikročit až na základě komplexní analýzy souladu reformy s evropským právem. Ta má být ale hotova až za několik měsíců — dost možná i po konci maďarského předsedání EU.

Co konkrétně se mění a co zůstává

Úřad Kroesové vytkl v lednovém dopise reformě tři věci: požadavek vyváženého zpravodajství od všech médií, která jsou takto zaměřena (tedy i od specializovaných titulů), uplatňování vnitromaďarských regulací i na média z jiných členských států a nestandardně pojatou povinnost registrace webových služeb.

Požadavek „vyváženosti“ zpravodajství má být nově omezen na rozhlas, tak jako je tomu běžné v jiných státech EU, řekl podle agentury APA mluvčí komise Jonathan Todd. Nebude se tak již týkat vyžádaných audiovizuálních služeb.

Zahraničním médií zase nemají nově za prohřešky proti zákonu hrozit vysoké pokuty.

Problém s mediální reformou je ovšem daleko širší. Jedná se o soubor několika zákonů. Starší z nich (mimo jiné) nahrazuje mediální rady Národním mediálním a komunikačním úřadem, jehož členové jsou voleni podle politického klíče — dnes tedy většina nakloněná vládnoucí straně Fidesz, která od loňského jara drží ústavní většinu v parlamentu.

Mladší část potom dává úřadu pravomoc udělovat médiím pokuty ve výši až 730 tisíc eur (přes osmnáct milionů korun) za poškození veřejného zájmu, narušení veřejného pořádku nebo morálky a za nevyvážené zpravodajství, resp. zveřejnění zaujaté informace. Tyto pojmy ale nejsou v zákoně jasně definovány.

Kritikové reformy se bojí naprostého ovládnutí veřejenoprávního rozhlasu, televize a agentur spojenci kabinetu a systematické šikany ostatních médií pomocí pokut. Orbánův Fidesz reformu obhajuje nutností úspor, zpružněním správy a nezbytností zabránit šíření ideologie krajní pravice.

V Maďarsku samotném proběhly proti reformě v lednu dvě demonstrace s desetitisícovou účastí. Další je plánována na 15. března. Vedení redakce nejčtenějšího maďarského deníku Népszabadság také před týdnem oznámilo, že za podpory svazu zaměstnanců novin napadne šestnáct nejspornějších bodů reformy u ústavního soudu.

Většina maďarské společnosti ovšem dle průzkumů politiku stávající vlády stále podporuje.