Úřad eurokomisařky pro digitální agendu přiblížil věcnou podstatu výhrad, jimiž se zabývá zvláštní komise pro analýzu maďarského zákona o médiích. Právě na základě této analýzy je premiér Orbán ochoten tzv. náhubkovou normu případně změnit.
Předběžné prověřování sporného maďarského mediálního zákona Evropskou komisí ukázalo, že ne všechny jeho části jsou „na první pohled uspokojivé“. U příležitosti pondělního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku to oznámil úřad eurokomisařky pro digitální agendu Neelie Kroesové, napsala v noci na úterý agentura AP.
Kroesová jako jeden z problémů ve vztahu k evropským standardům označila registraci všech médií včetně webových služeb. Složitou vidí také otázku takzvaného vyváženého zpravodajství, pro kterou chybí jasné vymezení. Dodala, že její úřad nadále pokračuje ve zkoumání maďarské normy, zda je v souladu s kritérii nezávislosti médií.
Kritizovaná část maďarské mediální reformy vstoupila v platnost 1. ledna letošního roku, tedy ve stejný den, kdy se Budapešť ujala půlročního předsednictví Evropské unie. Nekonkrétní formulace paragrafů mohou dle kritiků sloužit k tomu, aby umlčely protivládní hlasy. Tyto skutečnosti vyvolávají obavy také v Bruselu a v řadě unijních zemí, které vyzvaly vládu maďarského premiéra Viktora Orbána ke změně zákona. Ten kritiku odmítá, nicméně slíbil, že pokud Evropská komise uzná za vhodné tento právní akt změnit, udělá to.
Zástupci Komise minulý týden odhadovali, že vypracování příslušné analýzy zabere několik měsíců.