Jedenáct předních rakouských deníků vyšlo ve čtvrtek s protestním textem, v němž se společně obracejí na maďarskou vládu s požadavkem zrušení sporného mediálního zákona. Ten podle nich v Maďarsku zavádí cenzuru. Výzva vznikla z iniciativy Mezinárodního tiskového institutu (IPI) a rakouské pobočky organizace Reportéři bez hranic.

Výzvu na čtvrt stránky ve čtvrtek otiskly tři hlavní seriózní deníky, Der Standard, Die Presse a Kurier, spolu s několika regionálními listy. Prohlášení podepsal i rakouský syndikát novinářů.

„Nový mediální úřad je de facto cenzorským institutem,“ uvádí se v textu. „Ustanovení zákona ucpávají ústa novinářům a rovněž podrývají komerční možnosti médií,“ tvrdí rakouská periodika. Rakouské noviny rovněž vyzývají Evropskou komisi, aby po Budapešti požadovala rychlou nápravu.

Sporný právní předpis v otevřeném dopise nedávno kritizovalo i sedmdesát známých evropských osobností včetně Árpáda Göncza, Lutze Rathenowa či Václava Havla. Ti v prohlášení ze 7. ledna přímo konstatují, že zákon ohrožuje právo na svobodu projevu a svobodu tisku, že jeho prostřednictvím dochází k podmanění podstatné demokratické instituce a že v hranicích Evropské unie vzniká zvláštní „zcela nesvobodná demokracie“, ve které nejsilnější strana zneužívá ústavní většinu k rozvracení dělby moci.

Vláda maďarského premiéra Orbána, který od 1. ledna předsedá Evropské radě, a tím i symbolicky částečně celé Evropské unii, slíbila zákon přepracovat. Chce tak ale učinit až poté, co se vyjeví reálné důsledky zákona v praxi, nebo když analytikové Evropské komise prokáží, že je vznesená kritika opodstatněná.

Orbán zároveň ostře odmítl, aby ostatní země kritizovaly maďarské zákony. Několik členů jeho vlády navíc vystoupilo s názorem, že za vší kritikou stojí „frustrovaní intelektuálové“ a „zahraniční korporace“, kterým se nelíbí maďarská daňová politika.

Proč tolik povyku?

Maďarský mediální zákon je komplexní reformou o několika částech. Ta nejkontroverznější z nich ustavuje tzv. Národní mediální a komunikační úřad (NMHH), který může médiím udělit pokutu ve výši až 730 tisíc eur (přes osmnáct milionů korun) za poškození veřejného zájmu, narušení veřejného pořádku nebo morálky a za nevyvážené zpravodajství, resp. zveřejnění zaujaté informace. Tyto pojmy ale nejsou v zákoně jasně definovány.

Řada ministrů a dalších vysoce postavených politiků v Berlíně, Paříži, Bruselu, ale i OBSE opakovaně vyjádřila pochybnost zvláště nad nezávislostí mediálního úřadu, který obsadili lidé blízcí současné vládní straně Fidesz premiéra Orbána.

Kritikové zákona v samotném Maďarsku neskrývají od počátku obavy, že nekonkrétní formulace paragrafů a vysoké pravomoci úředníků NMHH mohou sloužit k tomu, aby umlčely opozičně smýšlející autory.

Zástupci maďarské vlády již několikrát jednali o zákoně přímo s Evropskou komisí. Schůzky však přinesly jen vstřícná prohlášení z obou stran a zmíněný Orbánův slib reagovat na vznikající analýzu. Zvláštní tým odborníků má ovšem na rozboru pracovat několik měsíců, a je pravděpodobné, že stávající tlak do té doby opadne.

Navzdory veřejné i zahraniční kritice Orbán svou pozici od začátku ledna nezměnil. Poslední příležitostí, kdy se tak může teoreticky ještě stát, je podle pozorovatelů nadcházející schůze Evropského parlamentu. Ta je plánována na 19. ledna a Orbán má na ní představit program maďarského předsednictví.

Další informace:

The Budapest Times Media law 2010

MTI NY-based press freedom organization calls for media law repeal

MTI Media authority chief says freedom of opinion, speech not threatened