Jedenáct předních rakouských deníků vyšlo ve čtvrtek s protestním textem, v němž se společně obracejí na maďarskou vládu s požadavkem zrušení sporného mediálního zákona. Ten podle nich v Maďarsku zavádí cenzuru. Výzva vznikla z iniciativy Mezinárodního tiskového institutu (IPI) a rakouské pobočky organizace Reportéři bez hranic.

Výzvu na čtvrt stránky ve čtvrtek otiskly tři hlavní seriózní deníky, Der Standard, Die Presse a Kurier, spolu s několika regionálními listy. Prohlášení podepsal i rakouský syndikát novinářů.

„Nový mediální úřad je de facto cenzorským institutem,“ uvádí se v textu. „Ustanovení zákona ucpávají ústa novinářům a rovněž podrývají komerční možnosti médií,“ tvrdí rakouská periodika. Rakouské noviny rovněž vyzývají Evropskou komisi, aby po Budapešti požadovala rychlou nápravu.

Sporný právní předpis v otevřeném dopise nedávno kritizovalo i sedmdesát známých evropských osobností včetně Árpáda Göncza, Lutze Rathenowa či Václava Havla. Ti v prohlášení ze 7. ledna přímo konstatují, že zákon ohrožuje právo na svobodu projevu a svobodu tisku, že jeho prostřednictvím dochází k podmanění podstatné demokratické instituce a že v hranicích Evropské unie vzniká zvláštní „zcela nesvobodná demokracie“, ve které nejsilnější strana zneužívá ústavní většinu k rozvracení dělby moci.

Vláda maďarského premiéra Orbána, který od 1. ledna předsedá Evropské radě, a tím i symbolicky částečně celé Evropské unii, slíbila zákon přepracovat. Chce tak ale učinit až poté, co se vyjeví reálné důsledky zákona v praxi, nebo když analytikové Evropské komise prokáží, že je vznesená kritika opodstatněná.

Orbán zároveň ostře odmítl, aby ostatní země kritizovaly maďarské zákony. Několik členů jeho vlády navíc vystoupilo s názorem, že za vší kritikou stojí „frustrovaní intelektuálové“ a „zahraniční korporace“, kterým se nelíbí maďarská daňová politika.

Proč tolik povyku?

Maďarský mediální zákon je komplexní reformou o několika částech. Ta nejkontroverznější z nich ustavuje tzv. Národní mediální a komunikační úřad (NMHH), který může médiím udělit pokutu ve výši až 730 tisíc eur (přes osmnáct milionů korun) za poškození veřejného zájmu, narušení veřejného pořádku nebo morálky a za nevyvážené zpravodajství, resp. zveřejnění zaujaté informace. Tyto pojmy ale nejsou v zákoně jasně definovány.

Řada ministrů a dalších vysoce postavených politiků v Berlíně, Paříži, Bruselu, ale i OBSE opakovaně vyjádřila pochybnost zvláště nad nezávislostí mediálního úřadu, který obsadili lidé blízcí současné vládní straně Fidesz premiéra Orbána.

Kritikové zákona v samotném Maďarsku neskrývají od počátku obavy, že nekonkrétní formulace paragrafů a vysoké pravomoci úředníků NMHH mohou sloužit k tomu, aby umlčely opozičně smýšlející autory.