Orbán odráží kritiku Evropy, zákon o médiích má platit dál

ČTK, Petr Jedlička

Předseda maďarské vlády a od 1. ledna i nejvyšší Rady EU prozatím úspěšně čelí kritice, kterou zasypali jeho mediální zákon různí evropští politikové. Daří se mu to zejména poukazem na potřebnost důsledné analýzy, jež má být hotova až za několik měsíců.

Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl ve čtvrtek kritiky Francie a Německa vůči svému mediálnímu zákonu a vyzval, aby se na Maďarsko vztahovaly stejné normy jako na jiné země Evropské unie. Sporný nový zákon, který začal platit 1. ledna, kritizovala i řada mezinárodních organizací.

„Nepřísluší Francouzům nebo Němcům, aby posuzovali, zda je legislativa nějakého národa v souladu s regulemi Evropské unie, ale musí to udělat Evropská komise,“ řekl podle agentury AFP Viktor Orbán na setkání se zahraničními novináři v Budapešti u příležitosti zahájení maďarského předsednictví Evropské unie.

Evropská komise začala zákon zkoumat v minulých dnech. Její mluvčí ve středu uvedl, že vypracování důsledné analýzy zabere několik měsíců. To podle pozorovatelů dává Orbánovi dostatečný prostor, aby se s náhlým přívalem kritiky ze zahraničí vyrovnal.

„Přirozeně, že Maďarsko přijme každou proceduru, kterou Evropská unie vyhlásí, protože jsme součástí EU,“ uvedl Orbán v této souvislosti. Nejdůležitější princip v Evropě je ale neprosazovat diskriminaci,“ dodal s poznamenáním, že vítá zmírnění německé pozice a očekává, že názor změní i Paříž.

„Nevzpomínám si, že by kdy Maďarsko kritizovalo francouzský mediální zákon. Naše země nemá na rozdíl do Francie legislativu, která by umožňovala vládě jmenovat ředitele veřejné televize. A nikdy jsem neřekl, že je to nedemokratický zákon,“ doložil maďarský premiér.

Proč tolik povyku?

Maďarský mediální zákon počítá mimo jiné se vznikem Národního mediálního a komunikačního úřadu (NMHH), který může médiím udělit pokutu ve výši až 730 tisíc eur (přes osmnáct milionů korun) za poškození veřejného zájmu, narušení veřejného pořádku nebo morálky a za nevyvážené zpravodajství, resp. zveřejnění zaujaté informace. Tyto pojmy ale nejsou v zákoně jasně definovány.

Berlín, Paříž, Brusel, ale i OBSE vyjádřily pochybnost zvláště nad nezávislosti mediálního úřadu, který obsadili lidé blízcí současné vládní straně Fidesz premiéra Orbána. Kritici zákona v samotném Maďarsku neskrývají od počátku obavy, že nekonkrétní formulace paragrafů a vysoké pravomoci úředníků NMHH mohou sloužit k tomu, aby umlčely opozičně smýšlející autory.

Mediální zákon bude jedním v důležitých témat pátečního jednání maďarské vlády a Evropské komise na úvod nynějšího půlročního předsednictví Budapešti v EU. S přihlédnutím k poslednímu vývoji však pozorovatelé nepředpokládají, že by ze schůzky vzešlo nějaké přelomové prohlášení, neřkuli konkrétní zásadní změna. Maďarsko může být nuceno zákon přepracovat až na základě vzpomenuté analýzy — a to ještě jen v případě, že odborníci Komise prokáží, že norma porušuje evropské právo.