Maďarské mediální inspirace

Jan Miessler

Orbánův „evropský“ mediální zákon by mohl inspirovat i naše poslance. Zatím ho ale zřejmě není zapotřebí.

Kdo vlastně rozhoduje o tom, o čem se bude psát v novinách, vysílat v televizi nebo psát na internetu?

Podle některých novinářů o tom rozhodují oni sami. Podle jiných o tom rozhoduje editor nebo šéfredaktor. Podle některých čtenářů a některých šéfredaktorů o tom rozhoduje majitel, i když šéfredaktoři se  na rozdíl od čtenářských hnidopichů o tom zmiňují jen potichu v hospodě. Podle jiných šéfredaktorů pak o obsahu de facto rozhodují čtenáři, a to tím, že si kupují tiskoviny, klikají na bannery nebo před zprávami s úsměvem na rtech sledují svoje oblíbené reklamy.

V Maďarsku, které má už za pár dnů šéfovat Evropské unii, o tom hodlá rozhodovat pravicová vláda Viktora Orbána.

Evropská unie je z toho mírně nervózní, a v bruselských kuloárech se prý dokonce vedly řeči na téma, jestli to těm Maďarům na poslední chvíli radši nesebrat. Kontroverzní zákon se prověřuje, jestli je v souladu, premiér Orbán ovšem zahraničnímu tlaku čelí a nedělá si nic ani z hlášky českého ministra zahraničí a jednoho z nejoblíbenějších politiků Karla Schwarzenberga, podle kterého zákon v souladu není. Ještě aby si dělal: s ústavní většinou v maďarském parlamentu se může valit plochou maďarskou politickou krajinou jako parní válec. Nebo jako buldozer?

×