Maďarský parlament v pondělí pozdě večer schválil další část kontroverzního balíku rozsáhlé mediální reformy, tentokrát věnované pokutám. Podle schválené normy mohou být média sankcionována až dvěma sty miliony forintů (přes osmnáct milionů korun) za údajně nevyvážené zpravodajství. Podle kritiků reformy tak vládní Svaz mladých demokratů (Fidesz) premiéra Viktora Orbána získá kontrolu nad obsahem zpravodajství.

Parlamentem, v němž má Orbánův Fidesz přesvědčivou ústavní většinu, prošel návrh hladce. Proti nové právní úpravě demonstrovalo v pondělí večer v Budapešti asi patnáct set lidí.

Podle schválené normy bude za prohřešky hrozit tištěným médiím a zpravodajským webům pokuta deset až pětadvacet milionů forintů, rádiím a televizím pak sto až dvě stě milionů forintů. Mezi nejvíce kritizované body zákona patří skutečnost, že pochybení proti normě jsou nejasně definována. Ještě před hlasováním byl k návrhu podle DPA přidán pozměňovací dodatek, podle kterého musí být pokuta zaplacena okamžitě, i když se kvůli ní postižený obrátí na soud. Některé sdělovací prostředky si stěžují, že je mohou případné pokuty zcela zničit.

Rozhlas bude nově muset vysílat více maďarské hudby a státní média budou právně vázána vysílat více reklam a méně kriminálních zpráv.

Národní asociace maďarských žurnalistů se spolu s dalšími organizacemi neúspěšně pokusila poslance přimět k odkladu hlasování. Maďarský list Népszabadság již oznámil, že se chce kvůli normě obrátit na ústavní soud. Zástupci opoziční liberálně zelené strany Je možná jiná politika (LMP) si před zasedáním parlamentu na protest zalepili ústa oranžovou lepicí páskou. Oranžová je totiž barvou Fideszu.

Večer se v centru Budapešti uskutečnila demonstrace proti zákonu, kterou zorganizovali pomocí komunikační sítě Facebook univerzitní studenti. Účastníci protestu drželi nad hlavami bílé transparenty bez nápisů. Napodobili tak krok několika maďarských týdeníků a jednoho deníku, které vyšly počátkem tohoto měsíce s prázdnou první stranou. Novináři tak demonstrovali proti snaze vlády, která podle nich chce reformou umlčet protivládní názory.

Je to již třetí sada

Maďarský parlament již koncem července přijal část z mediálních zákonů. Odsouhlasil tehdy, že národní telekomunikační úřad, rozhlas a televize budou spojeny v nový národní mediální a telekomunikační úřad NMHH. Vedením této instituce s devítiletým mandátem jmenoval premiér Annamárii Szalaiovou. Na podzim pak poslanci potvrdili další součásti reformy.

Parlament v pondělí schválil i kritizovaný ústavní dodatek, který ředitelce NMHH dává pravomoc vydávat bez parlamentní kontroly nařízení a předpisy.

Orbánův kabinet již v minulosti několikrát odmítl, že by nezávislost médií byla ohrožena. Jejich fungování musí být podle Fideszu regulováno a soubor chystaných norem naopak jasně nastavuje pravidla tiskové svobody.

Média jsou regulována mimo jiné i na Slovensku. Bývalá vláda socialistického premiéra Roberta Fica prosadila nový tiskový zákon, který umožňuje žádat noviny o opravu nebo uveřejnění odpovědi na článek. Současná vláda Ivety Radičové ho chce pozměnit.

Novináři v České republice musí od loňského dubna respektovat takzvaný náhubkový zákon, který zakazuje zveřejňování identity obětí některých trestných činů a citace z policejních odposlechů. Za jeho nedodržení hrozí pětileté vězení nebo až pětimilionová pokuta. Nynější vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných chce zákon rovněž novelizovat.