Velká část evropských deníků v pondělí kriticky glosovala skutečnost, že předsednictví v EU převzalo od 1. ledna Maďarsko, jehož vláda současně prosadila kontroverzní mediální zákon, který podle kritiků značně omezuje svobodu tisku. Míra kritiky byla různá, počínaje podivením, proč k tomu Brusel v podstatě mlčí, přes pochyby o schopnosti Budapešti přispět za těchto podmínek k řešení problémů EU až po názor, že maďarský premiér Viktor Orbán by se mohl vyprofilovat na pevném postoji EU vůči běloruskému autokratovi Alexandru Lukašenkovi.

„V Budapešti vstoupil v platnost náhubkový zákon proti svobodě tisku, jehož styl srovnávají v Berlíně s ruskými poměry á la Putin — a to zrovna v den, kdy premiér Viktor Orbán přebírá předsednictví EU,“ píše italský deník La Repubblica. „A jako by to nestačilo: (v Budapešti vládne) xenofobní, primitivní antikapitalismus, jednotné zdanění, kterým slibují hospodářský vzestup nehledě na varování ekonomů vzhledem k přetaženému rozpočtovému schodku. Omezování justice a nacionalistické tóny zneklidňují sousedy Maďarska. Ale Orbán jde dál odhodlaně a bez skrupulí, posedlý mocenským instinktem, jak mu vytkla německá kancléřka. A přesto Brusel jen přihlíží a mlčí,“ uzavírá italský list v pondělním vydání.

Renomovaný polský deník Gazeta Wyborcza vidí v politice Viktora Orbána „zátěž, která Maďarsku ztěžuje start do předsednictví EU a může je přivést vniveč“. V době poznamenané politickou i hospodářskou krizí „je po dobrém vedení v Evropě obzvláštní poptávka“. „Maďarsko bude muset prosazovat rozličná rozhodnutí, která se týkají hospodářství. Bude země, která zůstává mimo eurozónu a trpí velmi nízkou úvěrovou kredibilitou, schopna sanovat ekonomiku Unie? Tomu věří sotvakdo,“ uzavírá list.

Liberální rakouský deník Der Standard vidí v maďarské mediální oblasti „ruské poměry“. „S Novým rokem převzala předsednictví v EU země, která právě vyřadila jednu z nejdůležitějších hodnot, svobodu médií. Kritiku od jiných vlád odbyla Budapešť mlčením. Premiér Viktor Orbán si to může dovolit, protože Brusel v mediálních otázkách nic nevytýká, natož aby zasahoval. EU to dělá jen v případě ohrožení hospodářské soutěže, ale ne ve prospěch mediální plurality. Pokud ta je ohrožena, to se pomíjí. Přitom zde byla již roky příležitost vyvinout příslušný proces na příkladě Itálie. Zacházení (premiéra) Silvia Berlusconiho s (veřejnoprávní televizí) Rai odpovídá praxi (ruského premiéra) Vladimira Putina. Ale protože ho Brusel nechává jednat, šíří se ruské poměry i do západní Evropy: média na uzdě,“ zdůrazňuje rakouský list.

Konzervativní rakouský deník Die Presse ale soudí, že „Orbán jistě není nějakým Lukašenkem“. „Tak zcela mimo civilizovaný a demokratický rámec jako běloruský diktátor nemůže a nechce pravicově konzervativní Maďar dojít. Pokud by ale nyní měly z evropských hlavních měst zaznít zlehčující hlasy, že je třeba mít s Minskem trpělivost, byla by to jen obrovská ostuda. EU se musí nyní zcela pevně a důsledně šílenci z Minska postavit — a Viktor Orbán to musí dirigovat. Lukašenko je v Evropě páriem, a musí to pocítit,“ míní deník.

Dva maďarské deníky v pondělí na platnost náhubkového zákona reagovaly protestem na svých prvních stránkách. Népszabadság na titulní straně napsal pouze větu „V Maďarsku skončila svoboda tisku“ a zopakoval ji ve všech třiadvaceti oficiálních jazycích EU. Z německého tisku se k němu připojil deník Der Tagesspiegel, který ze solidarity otiskl stejnou titulní stranu. Deník Népszava naopak na titulní straně po svobodě tisku volá maďarsky a anglicky. „Doufáme, že si EU uvědomí protidemokratičnost opatření a přijme vlastní opatrná a diplomatická rozhodnutí, i když si velká většina maďarského lidu situaci neuvědomuje,“ píše list.

Nový zákon staví všechny televizní a rozhlasové stanice, denní tisk i zpravodajské portály pod dohled státního úřadu pro média NMHH. Přikazuje médiím politicky vyvážené zpravodajství a za nedodržení tohoto požadavku stanovuje mimo jiné pokuty ve výši až 200 milionů forintů (přes osmnáct milionů korun).