Jako konstruktivní kompromis hodnotí pozorovatelé výsledek jednání vlády Viktora Orbána s Evropskou komisí, která ve druhé polovině ledna zaslala do Budapešti první soubor námitek ke sporné mediální reformě. Už v pondělí se maďarský vicepremiér Tibor Navracsics s komisaři dohodl, že jeho podřízení připraví několik tematických dodatků. Do Bruselu mají ke konzultaci být odeslány v pátek. Ohledně zásadních změn si ale Orbánovi lidé drží předchozí pozici — je třeba počkat na komplexní analýzu dopadů a eventuálních konfliktů nejkritizovanějších částí reformy s evropským právem. Ta má být hotova až za několik měsíců.

„Toto je začátek procesu, který — jak Komise doufá — vyústí v úplnou harmonizaci maďarské ústavy, mediálních zákonů a pravidel EU, včetně Charty základních práv,“ řekl k výsledku dosavadních rozhovorů mluvčí Evropské komise Jonathan Todd.

Komise v lednovém dopise vytkla reformě tři věci: požadavek vyváženého zpravodajství od všech médií, která jsou takto zaměřena — tedy i od specializovaných titulů, uplatňování vnitromaďarských regulací i na média z jiných členských států a nestandardně pojatou povinnost registrace webových služeb.

Problém s mediální reformou je ovšem daleko širší. Jedná se o soubor několika zákonů. Starší z nich (mimo jiné) nahrazuje mediální rady Národním mediálním a komunikačním úřadem, jehož členové jsou voleni podle politického klíče — dnes tedy většina nakloněná vládnoucímu Fideszu, který od loňského jara drží ústavní většinu v parlamentu.