Maďarský premiér ustál i poslední z veřejných obhajob sporného mediálního zákona v evropských institucích — takzvané grilování v Evropském parlamentu. Poslanci vystoupili i s novými, důvodnými argumenty. Orbán byl ale dobře připraven.
Hlasité, ale očekávané kritice musel ve středu čelit premiér Viktor Orbán při představování priorit maďarského předsednictví v Evropském parlamentu. Důvodem někdy i tvrdých slov od europoslanců byla poslední, kontroverze vzbuzující část mediální reformy, jež podle některých oponentů povede v Maďarsku k cenzuře. Část poslanců nicméně ocenila prohlášení, že normu je možné upravit.
Začátek Orbánova vystoupení narušovaly drobné protesty europoslanců. Několik si jich ve snaze vyjádřit odpor ke sporné normě přelepilo ústa lepicí páskou, jiní zase na své lavice vyvěsili plakátky zobrazující úvodní stránky různých maďarských novin, na nichž stálo „cenzurováno“.
Orbán ještě před debatou vyzval, aby zákonodárci nesměšovali kritiku vnitřní politiky Maďarska s předsednictvím. „V Maďarsku jsme rozumní... jsme připraveni věci konzultovat,“ řekl o sporné normě.
Připustil také, že zákon lze předělat, pokud se neosvědčí v praxi, či když v něm speciální komise objeví konflikt s evropskými právními zvyklostmi. „Nejde o to na sebe navzájem tasit šavle,“ doložil Orbán.
„Předělejte to hned“
Nová právní úprava zavádí vysoké pokuty (přes 18 milionů korun) za údajně nevyvážené zpravodajství. Může být uplatňována od počátku letošního roku, takže začátek její účinnosti se shodoval se zahájením půlročního maďarského předsednictví EU. Od různých evropských politiků i organizací zaznívají kvůli zákonu výhrady vůči Orbánovu režimu obecně i slova obavy, že se v Maďarsku otevírá cesta k cenzuře.
„Moc kontroluje média, to v demokracii není možné,“ řekl ve vztahu k maďarské normě předseda socialistické frakce v EP Martin Schulz. Podle něj by Budapešť neměla čekat na přezkoumání komise, jež může trvat řadu měsíců. „Stáhněte ten zákon a přijďte s novým,“ vyzval.
Předseda frakce zelených europoslanců, francouzsko-německý politik Daniel Cohn-Bendit, podotkl, že Orbán, který bojoval proti komunismu, se nyní vydal na dráhu nacionálního populisty, který nechápe, co je základem demokracie. Řekl zároveň, že nic takového jako vyvážené informace neexistuje. Zprávy o mnoha skandálech, na které média poukázala, státní moc podle europoslance jistě za vyvážené nepovažovala. Cohn-Bendit se zmínil kupříkladu o mučení v irácké věznici Abú Ghrajb a administrativě George Bushe.
„Je možné kritizovat mediální zákon, ale není možné kritizovat náš národ,“ zdůraznil Orbán v závěrečné řeči. Přitom ostře odmítl, že by Maďarsko bylo na cestě k nové diktatuře. Podobná prohlášení jsou prý urážející.
Čekání na analýzu
Kritika mediálního zákona, která se objevila ještě před začátkem předsednictví, citelně zasahuje maďarský mandát. Kritizovaná norma se stala jednou z hlavních věcí, kvůli nimž se Budapešť dostává na stránky světového tisku i do zahraničních politických debat. V samotném Maďarsku je ale Orbánova pozice stále pevná. Premiérova strana Fidesz má v parlamentu ústavní většinu a také drtivá většina voličů jeho politiku podporuje.
Evropská komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel, se už dala slyšet, že některé pasáže maďarského zákona považuje za problematické. Ještě do konce týdne kvůli tomu pošle Budapešti dopis s konkrétními výhradami.
Komplexní základ pro eventuální předělávku reformy má ovšem položit až podrobná analýza, na niž si evropští odborníci vyhradili několik měsíců. Podle některých pozorovatelů je dokonce možné, že rozbor bude dokončen až po 1. červenci, kdy maďarské předsednictví končí.