Evropská unie se zásadně mění
Jana KrausseČeská republika se dění v Evropské unii stále více vzdaluje; zajímá ji pouze to, co může dostat, na procesu evropského sjednocování se ovšem nehodlá nijak podílet. Může se také stát, že se ocitneme mimo samotnou Unii.
Dnes začne summit Evropské Rady, na kterém se bude hledat shoda hlav států na podobě evropského rozpočtu pro léta 2014 až 2020. Nebude klíčový jen proto, že jde o spoustu peněz, a rozhodne se, kdo dostane kolik. Summit především napoví mnohé o dalším směřování Evropy. Uvidíme, zda se vůbec podaří najít kompromis, a jak dlouho to bude trvat. Možná se rozhodne o budoucnosti Británie - udrží-li si svůj rabat, vypoví to mnoho o její síle a dalším setrvání v EU. Podle toho, jestli a na čem se bude v Evropě šetřit, poznáme, do jaké míry jsou proklamace o „více Evropy“ myšleny vážně. Důležité také bude, jakou podobu bude mít avizovaný speciální rozpočet pro eurozónu či jak se sedmadvacítka vypořádá s rozhodnutím jedenácti členských států zavést daň z finančních transakcí.
V polovině prosince se bude konat další summit. Tentokrát má být rozhodnuto o podobě společného bankovního dohledu a zároveň má být odsouhlasen konkrétní harmonogram tzv. institucionálního pohybu Evropské unie na základě zprávy předsedy Evropské Rady van Rompuye. Tři průběžné verze této zprávy byly již předloženy a je více než jisté, že Evropa se bude zásadně měnit. Kromě již zmíněné bankovní unie se očekává užší koordinace hospodářské a fiskální politiky a posílení demokratické legitimity EU, budou se tedy propojovat tradiční oblasti národní suverenity. Pravděpodobně se nepodaří zabránit rozdělení EU na eurozónu a zbytek členských států se všemi politickými i finančními důsledky. U nás se o tom však moc nemluví. Zabýváme se pouze našimi vlastními problémy, máme jich opravdu hodně; otázkou však zůstává, zda-li si naší netečností nezaděláváme na ten největší.