Sociální fórum ve dnech 29. a 30. ledna 2010 na několika místech v Praze a dalších českých městech mělo demonstrovat vůli aspoň části populace ke změně. Dověděl jsem se o jeho jednání bohužel v polovině druhého dne jednání při četbě denních zpráv, a tak jsem s fórem letos nemohl udělat osobní zkušenost. Nechal jsem se informovat od účastníků a přečetl jsem vše, co k jednání bylo po jeho skončení k dispozici. Tyto zprávy se shodují ohledně nečekané míry jednoty zúčastněných subjektů v kritice ideologie a systému současného neoliberalismu. Ba projevovala se prý i ochota společně hledat alternativu.

Mohli bychom se těšit, že ty tam jsou konflikty sektářsky uzavřených levicových směrů. Už je snad překonána mentalita, již před pár lety vyjádřil jeden z anarchistických vůdců v soukromém rozhovoru se sociálně kritickým křesťansky orientovaným publicistou slovy: až propukne revoluce, budete všichni viset. Michael Hauser měl na fóru přednést úvahu v tom smyslu, že spor mezi sociálně necitlivým neoliberalismem a keynesiánstvím, které rozpočtovými opatřeními zasahuje do volného trhu, zvyšuje poptávku a snižuje nezaměstnanost, už není aktuální, a tím možná vyjádřil shodu účastníků (a nepřizvaných sympatizantů) v kritice stávajícího systému. Dal rámec hledání alternativy, když doplnil, že spor současnosti se vede mezi keynesiánstvím a marxismem.

Od změny režimu na samém začátku posledního desetiletí minulého století nastoupila nová generace. Už jsou tu dospělí aktivní lidé, kteří nepamatují minulou diktaturu, protože nebyli na světě nebo byli malými dětmi. Už jen duševně zkornatělí nostalgici rozdmychávají staré spory. Jejich hvězdnou hodinou bylo zvonění klíči na Václavském náměstí a volání „Jakeše do koše“, „Na Štěpána bez Štěpána“ a „Už je to tady.“ Nové nesnáze a otázky a nové alternativy odpovědí už nepostřehli. Pořád ještě na ně za každým rohem číhá estébák. Pro nás ostatní, a zejména pro mladší polovinu současné české populace, už jméno Karel Marx není alergenem. Počítáme s ním jako s legitimní součástí evropského filozofického, zejména sociálně filozofického myšlení. Civilizační krize, jejímž přechodným symptomem je současná ekonomická deprese, zvyšuje citlivost na Marxovy analýzy kapitalismu a jeho návrhy na řešení krize.