Svět se otřásl. Světová ekonomická krize, která v roce 2008 zasáhla USA a poté zbytek světa, zpochybnila neoliberální vývoj světa, zpochybnila tvrzení, že volný trh vše vyřeší a přinese blahobyt všem. Důsledkem pádu finančních institucí, často způsobených jejich spekulacemi na finančních trzích, přišly sta tisíce lidí o střechu nad hlavou a zaměstnání. I v České republice zasáhla krize zejména obyčejné zaměstnance a vedla ke krachu řady podniků. Nárůst sociálního vyloučení a rasismu, zejména vůči Romům, je jedním z varovných projevů krize.

I přes masivní nárůst nezaměstnanosti jsou stále investovány miliardy do zbrojení. Pokus o výstavbu americké základny jsme v ČR úspěšně odrazili, ale tím celá záležitost nekončí. Pokračující válka v Afganistanu odčerpává z rozpočtů zemí NATO další miliardy, které by mohly být použity daleko lépe.

Nejen války a ekonomická krize ničí životy milionů lidí. Hrozba globálních změn klimatu je natolik vážná, že si žádá okamžité činy, pokud nemá lidstvo zaplatit v budoucnu cenu nejvyšší. Zejména v rozvojových zemích jsou bezprostředně ohroženy celé regiony státy. Extrémní výkyvy teplot zažíváme všichni.

Abychom ale dosáhli světa, ve kterém budou lidské potřeby povýšeny nad zájmy o soukromý zisk, je potřeba, aby se lidé aktivně zapojili do vytváření veřejného prostoru a politiky „zdola“, tj. politiky, která bude vyjadřovat touhy a nebude synonymem pro korupci.