Divoké děti a jejich matky
Alena ZemančíkováDěti jsou nejšťatnější, když si s nimi dospělí povídají, někam s nimi jdou nebo jedou nebo něco společně podnikají. Prázdniny jsou pak příležitost navzájem se s dětmi lépe poznat. Ale ty Divoké matky...
Léto a prázdniny patří do značné míry dětem a je docela zajímavé využít příležitosti děti o prázdninách pozorovat. Mnohem častěji než ve školním roce se vyskytují v doprovodu rodičů a prarodičů, v dopravních prostředcích je dost času dát se s nimi do řeči a dozvědět se něco o tom, co tak děti baví a co je činí šťastnými.
Bez nejmenší pochybnosti, i na základě vlastní zkušenosti, musím říct, že nejšťastnější jsou děti, když si s nimi dospělí povídají, někam s nimi jdou nebo jedou, něco společně podnikají. A je celkem jedno, jestli je to krájení a rozkládání hub na sušení, zavařování rybízu nebo výprava na hradní zříceninu. Něco s dětmi podnikat má samozřejmě smysl nejen pro děti, ale i pro dospělé, vlivy jsou vzájemné. Dospělí se dozvědí, co děti baví a zajímá ( prarodiče bývají překvapeni, co všechno děti vědí třeba o počítačích nebo mobilech, ale také o zvířatech, třeba) a děti se dozvědí nejen to, co baví a bavilo kdy jejich rodiče a prarodiče, ale také třeba to, že babička má vysoký tlak nebo umělý kloub a že se s ní musí podle toho zacházet.
Taky je dost důležité, aby se dětem někdy řeklo, že odhazovat kolem sebe odpadky je necivilizované a že člověk západu po sobě svůj odpad uklízí. V našich lesích a na březích vodních ploch to poslední léta vypadá, že ti, kteří tuhle výchovu ještě měli, nikam nechodí, a ti ostatní — včetně dětí — si zřejmě myslí, že po nich přijdou čety nezaměstnaných, vykonávajících obecně prospěšné práce, a odpadky po nich v lese posbírají.