Peněžitá pomoc v mateřství versus čistá spotřeba
Rut KolínskáPodpora rodin by měla být samozřejmostí. Když však političtí představitelé nevědí, že výchova a starost o malé děti je finančně náročná, nelze se divit tomu, že chtějí raději utrácet jinde.
V rámci únorového jednání Výboru pro slaďování rodinného, soukromého a pracovního života Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů jsme se rozhodli vyjádřit znepokojení nad způsobem projednávání problematiky snížení peněžité pomoci v mateřství v souvislosti se státním rozpočtem a „Úsporným balíčkem“. Úsporný balíček totiž obsahuje poměrně velké disproporce, které se dotýkají především rodin s dětmi. Příjem matky na mateřské dovolené se od ledna 2010 rázem snížil o 23 %. Peněžitá pomoc v mateřství patří mezi dávky poskytované v rámci systému nemocenského pojištění, tedy si na ni matky přispívají. Na jednání jsme došli k závěru, že nechceme němě přihlížet k dění v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, a tak jsme se shodli na textu otevřeného dopisu poslancům a poslankyním PS PČR.
V dopise jsme kladli důraz na potřebnost rodin s malými dětmi, kdy v rozpočtech jejich domácností sehrává každá koruna velkou roli. Přitom právě oni přispívají budoucnosti naší společnosti a státu. Upozornili jsme také na to, že takové poměrně radikální změny související s rodinným rozpočtem potřebují mladé rodiny znát s předstihem, aby mohly zodpovědně plánovat své rodičovství.
Upozornili jsme rovněž na to, že nechceme, aby se navyšoval státní rozpočet o sumu potřebnou na pokrytí peněžité pomoci v mateřství, protože jsme přesvědčeni, že v rozpočtu lze najít položky, kde je možné šetřit. Jako příklad jsme uvedli stavbu dálnic, jejichž ceny v naší zemi jsou nadhodnoceny, přesto stát přehnanou cenu vyplácí. Pro ilustraci a jasnější představu, pro udržení peněžité pomoci v mateřství na loňské výši se jedná odhadem o částku přibližně jeden a půl miliardy korun.
Otevřený dopis jsme uzavřeli apelem na to, že nic úspornějšího, než investice do lidského kapitálu si nedovedeme představit. Dopis jsme pak podepsali jako občané a představitelé organizací, které zastupujeme, neb statut Výboru ani neumožňuje svým členům, aby se veřejně k něčemu vyjadřoval. Výbor je pouze poradním orgánem RVRP.
Členové Výboru představují poměrné široké názorové a ideologické spektrum, přesto jsme se dokázali na tomto zcela konkrétním tématu shodnout. Možná nazíráme daný problém z různých úhlů pohledů, ale shodujeme se v tom, že přijímat rozhodnutí rodin mít děti a nést na svých bedrech jejich vývoj a výchovu, jen jako jejich svobodné rozhodnutí, které jim přece přináší radost a potěšení, vypadá jako alibismus. Víme, že děti těchto rodin budou jednou plátci daní a jejich daně se budou přerozdělovat nám všem.
Náš otevřený dopis dle očekávání minula pozornost médií, stejně jako se mu nedostalo valné reakce ze strany prvotních adresátů, tedy poslanců a poslankyň. Naším záměrem bylo odkrýt nastalou situaci, ke které navíc, jak známo, došlo ve své podstatě omylem, jako zcela nepromyšlené šetření na nepravém místě, kdy je přeci všem jasné, že se nejedná o „zlatý důl“ ani o „socialistický předvolební nákup hlasů“, ale o prospěch nás všech. O investici, která se nám všem mnohonásobně vrátí. To je přeci každému zcela jasné!
Asi není. Mezi výjimečnými reakcemi totiž dorazil i dopis od poslance Davida Kafky, který vysvětluje, že by vláda chtěla po poslancích schválit dluhopisy, kdyby si přáli peněžitou pomoc v mateřství v roce 2010 neměnit. A svůj postoj zdůvodňuje: „Kromě toho si myslím, že zvýšení peněžité pomoci v mateřství na úroveň roku 2009 není dominantně opatřením do budoucnosti dětí, ale spíš jde o čistou spotřebu — sotva který rodič letos narozeného dítěte je použije přímo a jednoznačně pro ně nebo že mu ony peníze schová na dobu, kdy je bude potřebovat na studium nebo na kroužek. Naopak, docela normálně spotřebují rodiny ony peníze ještě letos na věci a služby, které potřebují.“
Našich pět dětí překročilo práh dospělosti, zatím nepřispívají všechny do státního rozpočtu placením daní, některým z nich stále přispíváme my rodiče, aby se mohly stát dobrými plátci daní, pravda stát nám trošičku pomáhá. Stydím se však, že jsme na jejich oblečení a další spotřební věci a služby využili i dávek mateřské, vždyť oněch šest měsíců mohly vydržet jako to betlémské jezule zabaleny v plenčičkách a my jsme neuložili onu závratnou sumu jako kapitál pro jejich dnešní studia.
Proč ale ani v takovémhle článku není jediná větička, jíž by se vyjádřilo poděkování KDU-ČSL, že tato strana se jako jediná důsledně o tuto podporu snaží?
Nadávat na tuto jedinou křesťanskou stranu u nás dokáže kde kdo - ale když přece jen něco jasně dobrého dělá, tak to ignorují i ti, v jejichž prospěch se snaží.
Od počátku "Janotových balíčků" KDU-ČSL (ještě před ČSSD) usiluje o navrácení výše peněžité pomoci v mateřství na původní úroveň. Jediné, čeho se jí v tom dostává, jsou nálepky, že hlasuje s "levicí", případně rovnou s komunisty.
Zatímco se u nás kdekdo hrdě hlásí k tomu, že volí a podporuje ODS, TOP 09, dnes už i ČSSD nebo Zelené, tak veřejně vyjádřit nějakou podporu KDU-ČSL se prostě "nenosí".
To je prostě nespravedlivé.
Pak se ale nedivte - zejména vy, v jejichž prospěch se snaží nejvíc působit, že tahle strana je trvale slabá, "nic neprosadí" a možná časem už ani nebude. :-(