Z azylu pro Assange se stává diplomatický problém
Petr JedličkaEkvádor udělil nejznámější postavě WikiLeaks politický azyl, ze své ambasády v Londýně ji ale dostat nemůže. Británie teď hrozí odebráním diplomatických práv celému velvyslanectví. Dle znalců se ovšem nakonec nemusí stát vůbec nic.
Diplomatický a právní spor se nyní rozhořívá mezi Ekvádorem a Velkou Británií. Vláda jihoamerické země se na počátku týdne rozhodla vyhovět žádosti Juliana Assange a poskytnout spoluzakladateli a faktickému šéfredaktorovi WikiLeaks politický azyl. Veřejnosti bylo rozhodnutí oznámeno ve čtvrtek, díky informacím deníku Guardian se ale vědělo o všem už dříve. Britské ministerstvo zahraničí proto již ve středu odeslalo nótu na ekvádorské velvyslanectví v Londýně, kde se Assange od konce června skrývá, a tamním diplomatům sdělilo následující: Britské úřady trvají na vydání Assange do Švédska, kde je podezřelý ze spáchání několika sexuálních deliktů, a jsou připraveny použít k tomu účelu i mimořádné prostředky — jmenovitě pak zrušení diplomatického statusu ambasády a zadržení Assange řadovými policisty.
„Upřímně doufáme, že věci nedospějí tak daleko. Ale když nejste schopni vyřešit otázku přítomnosti pana Assange ve vaší budově, zůstává tato možnost otevřená,“ píše se nótě doslova.
Ekvádor se vůči takovéto možnosti i způsobu komunikace ohradil.
„Jsme přesvědčeni, že jsou obavy pana Assange z ohrožení vlastních lidských práv legitimní — že může čelit politickému pronásledování (...) Reakce britské vlády je zjevným vyhrožováním,“ uvedl ve čtvrtek Ricardo Patiño, ekvádorský ministr zahraničí.
„Věříme, že naše přátelství se Spojeným královstvím neutrpí (...) Ale Ekvádor není britská kolonie,“ doplnil.
Podle reportérů britských médií se k ekvádorskému velvyslanectví v Londýně přesunuly „tucty“ příslušníků Scotland Yardu a „houfy“ Assangových stoupenců. K žádnému vážnějšímu incidentu však zatím nedošlo.
Světové agentury rovněž informovaly, že britská strana doručila na ambasádu další výzvu, aby se Assange vydal sám.
Julian Assange se stal světoznámou postavou v roce 2010, kdy se rozhodl prostřednictvím WikiLeaks zveřejnit ohromné množství uniklých tajných dokumentů, mimojiné i 250 tisíc depeší z amerických ambasád. Jihoamerické režimy reagovaly na událost vstřícněji než vlády z ostatních částí světa. Někteří představitelé Ekvádoru přitom již tehdy nabízeli Assangovi azyl, resp. občanství. Později ale vzali nabídku zpět.
Co bude dál?