Lichtenštejnská knížata zůstanou nejmocnějšími monarchy v Evropě

Petr Jedlička

Obyvatelé malého, ale bohatého knížectví se v nedělním referendu rozhodli ponechat vládnoucímu monarchovi absolutní právo veta. Lichtenštejnský kníže tak může i nadále rušit veškeré zákony, zneplatňovat výsledky referend, odvolávat vládu i rozpouštět parlament.

Lichtenštejnský kníže Jan-Adam II. a jeho syn regent Alois zůstanou nejmocnějšími monarchy v Evropě. Rozhodli o tom účastníci celonárodního referenda, které se konalo v malé, leč bohaté zemi mezi Rakouskem a Švýcarskem 1. července. Přes 76 procent hlasujících se vyslovilo proti navrhované změně ústavy, v jejímž důsledku by vládnoucí kníže přišel o téměř absolutistickou pravomoc — právo vetovat jakýkoliv zákon schválený některým z referend.

Účast v nedělním referendu dosáhla téměř 83 procent.

„Jsme šťastní a vděční, že tak si významná většina obyvatel přeje pokračování 300-let-trvajícího a plody-nesoucího partnerství mezi lidem a členy knížecí rodiny,“ uvedl v oficiální reakci sedmašedesátiletý Jan-Adam.

„Jsme pochopitelně zklamaní (...) Lichtenštejnsko zůstává zemí s dědičnými vládci, jež mohou zvrátit jakékoliv rozhodnutí zástupců lidu i lidu samotného,“ řekl pro BBC Sigvard Wohlwend, mluvčí občanské iniciativy, která referendum vyvolala.

Vladaři Lichtenštejnska zůstává garantováno poslední slovo ve všech podobách zákonodárného procesu — kromě výsledku referenda je oprávněn vetovat i jakýkoliv zákon schválený parlamentem a jakýkoliv platící zákon zrušit. Mimo to může též kdykoliv rozpustit vládu i parlament a vetovat jmenování konkrétních soudců.

Jediným výsledkem referenda, jejž vladař vetovat nemůže, je případné zrušení monarchie.

Aloisovo dílo

Nedělnímu referendu předcházela více než roční kampaň odpůrců dědičných pravomocí a velká veřejná debata. Podnětem k obojímu se stalo jiné, už loňské referendum o legalizaci interrupce v prvních dvanácti týdnech těhotenství a při poškození plodu. Regent Alois se před tímto hlasováním nechal slyšet, že v případě kladného výsledku veto poprvé po třiceti letech uplatní.

Referendum o potratech nakonec dopadlo odmítnutím návrhu, odpůrci pravomocí však využili průvodní atmosféry a nasbírali podpisy na obecnější — nedělní — hlasování.

Čtyřiačtyřicetiletý Alois nicméně vstoupil do debaty i před letošním referendem — v rozhovoru pro magazín Foreign Policy naznačil, že se pokud bude knížecí pravomoc omezena, zváží svůj odjezd ze země.

„Jsme připraveni sloužit jako hlava státu a zůstat v Lichtenštejnsku, ale jen za určitých podmínek (...) Přijde nám stejně atraktivní žít ve Vídni jako ve Vaduzu,“ uvedl Alois doslova.

„Po té, co (Alois) posunul tímto způsobem význam hlasování, se atmosféra ve společnosti změnila (...) Naše faktické vysvětlování úplně ztratilo sílu,“ zhodnotil význam regentových slov Sigvard Wohlwend.

Podobně jako Alois vystoupil na veřejnosti i jeho otec před referendem v roce 2003. Právě tehdejší změnou ústavy byly pravomoci vladařů rozšířeny o zmíněná veta, právo rozpouštět kabinet a nominovat soudce.

Konzervativci a podvodníci

Podle dopisovatelů BBC i AFP je vláda Lichtenštejnského rodu vnímána většinou z 36 tisíc obyvatel knížectví jako záruka stability a prosperity. Země bohatne především na bankovnictví, přičemž největší banku — LGT — vlastní přímo knížecí rodina. Lichtenštejnsko má jeden z nejvyšších HDP na obyvatele na světě, jednu z nejnižších nezaměstnaností a takřka nulový dluh. Kdykoliv proto některý z Lichtenštejnů hrozí odchodem, udělá většina vše pro to, aby příslušnému předešla.

„Proti knížatům nemůžete vyhrát. Ano, máme v Lichtenštejnsku demokracii, ale jen dokud souhlasíme s vladařem,“ dodal Wohlwend pro BBC.

Lichtenštejnsko je jako stát celně a měnově svázáno se Švýcarskem a švýcarskému vzoru odpovídají i tamní referenda. Pozorovatelé připomínají, že ve většině z nich vítězí tradičně konzervativní stanovisko.

Silně katolická země je jinak konzervativní i v dalších ohledech — ženy zde například získali rovné volební právo až v roce 1984, a to jen těsnou většinou. V minulém roce sice Lichtenštejnci schválili i zákon o registrovaném partnerství, podle pozorvatelů šlo ale o vzácnou výjimku.

U většiny hlav ostatních evropských vlád není Lichtenštejnsko příliš oblíbené. Země totiž funguje jako daňový ráj a sídlo fiktivních nebo neprůhledných firem pro ziskuchtivé podnikatele z celého kontinentu.

Další informace:

Vaterland.li Ein Ja zu staatspolitischer Kontinuität

Volksblatt.li Landesfürst bedankt sich bei Stimmbürgern

BBC News Liechtenstein referendum rejects curbs on royal powers

AFP Liechtenstein votes to keep royal veto

    Diskuse
    SH
    July 4, 2012 v 19.58
    Skanzen.
    Pokud každý žije v politickém skanzenu dobrovolně, je to v pořádku.
    JH
    jak vidno, jen valná většina. Zaslechl jsem názor, že komu to vadí, jednoduše se přestěhuje na druhou stranu Rýna. Takže strůjci referenda jsou nejspíš idealisté :)