Středeční sebevražda řeckého důchodce je jednou z mnoha, obětí krize přibývá
Petr JedličkaČin Dimitrise Christoulase, jenž se zastřelil na nejrušnějším athénském náměstí, není zdaleka ojedinělý. Dle řecké policie si jen od začátku tohoto roku sáhlo na život 149 lidí. Počet sebevražd v souvislosti s krizí vzrůstá už druhý rok.
O 18 až 40 procent narostl během posledních dvou let počet sebevražd, které páchají Řekové kvůli ztrátě ekonomického zázemí a sociálních jistot. Ve čtvrtečních zprávách na to upozorňují zpravodajské zdroje. Pracovníci athénské linky důvěry loni zaznamenali dvojnásobný počet hovorů, v nichž se jim lidé svěřují se sebevražednými sklony. Podle policejních statistik zemřelo vlastní rukou jenom za poslední tři měsíce 149 Řeků.
Zájem médií o téma znovu vyvolal středeční čin bývalého lékárníka Dimitrise Christoulase, jenž se zastřelil přímo na athénském náměstí Syntagma — kousek od budovy parlamentu.
Christoulas se dle dopisu na rozloučenou nemohl vyrovnat se skutečností, že jako 77letý důchodce nemá dostatek peněz na živobytí a léky, které potřebuje. Podle výpovědí svědků před činem zvolal, že nechce zanechat své dluhy dětem.
„To vláda mě připravila o možnost důstojného dožití,“ napsal pak přímo v dopise, který byl nalezen v jeho kapse. „Připravila mě o penzi, na níž jsem sám bez jakékoliv pomoci od státu 35 let platil (...) Můj věk mi znemožňuje nové těžkosti aktivně řešit. Nevidím jinou cestu, než toto důstojné ukončení života. Takto se alespoň neshledám, jak přežívám na zbytcích z popelnic.“
Čin ihned ve středu okomentovali všichni významní politikové v zemi. Premiér Papadimos a představitelé dvou největších stran — pravicově konzervativní Nové demokracie a sociálnědemokratického PASOKu — jej označili za tragédii. Zástupci opozice jej spojili s dopadem úsporných opatření.
Kdyby někdo znal nějakou sbírku pro Řecko, prosím o odkaz a děkuji za něj.
Já se poctivě přiznám, že přesně nevím, v jakém smyslu ten lékárník o svou penzi - resp. její hodnotu - přišel ...
Měna, která v Řecku obíhá, je pořád ještě euro.
Lékárník si sám platil u nějaké soukromé firmy penzijní pojištění.
Ta firma nějak zbankrotovala nebo proč se hovoří o tom, že přišel o důchod ... ??
Jestliže se penzista dožije 85 let, dostane zřejmě blahopřání s přáním hodně zdraví a štěstí do dalších let s poděkováním, že si zvolil právě fond XYZ. A současně diskrétní upozornění, že své konto již vyčerpal a proto mu zasílají poslední splátku. Pro fondy je to vítaná možnost, jak eliminovat následky tzv. „rizika dlouhověkosti“. (Tento termín se opravdu používá.) Pro penzistu to znamená snížení penze ve věku, kdy možná naopak potřebuje více peněz, aby si mohl zajistit pečovatelské služby.
Je možné, že právě takovouto dočasnou penzi měl sjednanou zmíněný řecký důchodce.
Je samozřejmě možnost si zvolit doživotní penzi (ovšem zpravidla s podmínkou, že po úmrtí, i když k němu dojde brzy, již dědicové nedostanou nic. Zde funguje taková zvláštní solidarita, že ti ,kteří zemřou brzy po dosažení důchodového věku, ze svých úspor „dotují“ ty, kteří budou žít déle, než odpovídá průměrné délce života) Teoreticky existují asi i další možnosti, např. jednorázová výplata po dosažení důchodového věku.
Nabízení jiné než doživotní penze považuji za jedno z rizik penzijní reformy, pokud se týká „základního“ důchodu. Jiná situace je v případě dobrovolného penzijního připojištění, tam by asi měl mít klient možnost se sám rozhodnout, jak chce naložit se svými „úsporami“.