V dramatu současných veřejných věcí ohledně Věcí veřejných uniká dění, které svým významem, a hlavně důsledky přesáhne již v podstatě uzavřenou politickou epizodu party veřejných, vlastně soukromých psychopatů. Zprávu o tom zveřejnila Mladá fronta DNES 6. března 2012 pod titulkem „Stát tratě raději zruší, než by je dal obcím“.

Našinec si možná vzpomene, jak bláhový byl, když před časem uvěřil Ministerstvu dopravy ČR, že několik desítek železničních tratí, po nichž nejezdí České dráhy ani jiná společnost, stát převede těm, kdo budou mít zájem a schopnost tyto železnice provozovat. Jevilo se to jako rozumné řešení v situaci, kdy Českým drahám se na jedné straně přesouvá lukrativní přeprava na soukromé společnosti, na druhé straně podíl ztrátového provozu na lokálních tratích se nijak nezmenšuje, přičemž České dráhy musí čelit stupňující se kritice ohledně jejich nevýdělečnosti.

Zase jsme jednou naivně uvěřili, že stát si nejen uvědomil svou odpovědnost vůči veřejné službě, jakou je hromadná doprava, ale že snad našel i širší pochopení pro význam lokálních tratí. Není tomu tak, ba naopak: Stát tyto tratě místo bezúplatného převodu nebo symbolického prodeje na obce a společnosti, které po nich chtějí jezdit, hodlá prodávat, a to za cenu zhruba (podle MF DNES) 1,5 milionu korun za kilometr. Bylo by naivní myslet se, že stát si takto chce dopomoci k penězům. Za tuto cenu 99 % opuštěných tratí nikdo nekoupí. Stát si ani nepřilepší, když tratě opravdu zlikviduje a kolejnice prodá do šrotu, protože náklady na snesení železničních svršků údajně podstatně převyšují možné výnosy.