V každé lidské činnosti je správné, pokud existují kladná ocenění. Člověka to jednak uspokojí, jednak nadále motivuje. Ale neměli bychom zapomínat i na očišťující roli záporných cen, která fungují jako zpětná vazba, třeba Ropák za antiekologický čin nebo Zelená perla za antiekologický výrok.

Příkladem může být profese novináře. Máme-li zde Cenu Ferdinanda Peroutky, pak je podivné, že Cena Žvanivého slimejše je stále ještě jaksi ve fázi intelektuálních a imaginárních úvah. Přitom takový Daniel Kaiser by mohl být za svou novinářskou práci v roce 2012 žhavým kandidátem.

Lidové noviny totiž letos 24. ledna otiskly pod názvem Živnost stížnost jeho úvahu, v níž si vytvořil fiktivní svět o extrémních aktech při schvalování dálnice D8 z Prahy do Ústí nad Labem, aby vzápětí s dokonale vykonstruovanou kritikou ho vítězoslavně zbořil. A terčem mu byly ekologické iniciativy.

O co šlo? Kaiser zřejmě nemá v oblibě občanská sdružení, která se aktivně účastní rozhodování úředníků a politiků o dálnici D8 přes České středohoří. Přitom u ní bylo opakovaně rozsudky prokázáno, že je připravována nezákonným způsobem.

Navíc, aby byly splněny všechny zákonné normy, zejména na ochranu přírody a krajiny, jsou tato řízení logicky komplikovaná a tedy zdlouhavá. Kaiser členy občanských sdružení podezírá, že jim jde jen o peníze, nikoliv o ideje, jako je příznivé životní prostředí, dodržování zákonů, transparentnost a otevřenost rozhodování a podobně.