Vláda vydává výjimky ze zákona o ochraně přírody nezákonně

Redakce DR

Martinu Hyťhovi z Dětí Země se podařil husarský kousek: požádal o výjimku, která by mu umožnila bivakovat v chráněných oblastech. Tu sice nedostal, ale zato prokázal, že si vláda počíná nezákonně, a ještě celou proceduru zesměšnil.

Městský soud v Praze zrušil usnesení vlády č. 1399 ze dne 12. 12. 2007, kterým vláda zamítla žádost místopředsedy Dětí Země Martina Hyťhy o povolení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Hyťha žádal, aby mohl po dobu deseti let legálně „bivakovat“ v chráněných územích. Stejně jako o všech žádostech o výjimky z let 2004—2009 rozhodla vláda i o této žádosti bez jakéhokoliv bližšího odůvodnění, což soud označil za nezákonné.

„Soud potvrdil, že všechna vládní usnesení o podobných výjimkách vydaná od května 2004 do listopadu 2009 — v drtivé většině případů souhlasná — byla nezákonná,“ vysvětluje místopředseda Dětí Země Martin Hyťha.

Na základě návrhu tehdejšího poslance ČSSD Aubrechta se totiž do zákona o ochraně přírody dostala konstrukce, na jejímž základě vláda více než pět let na každém svém zasedání vydávala několik výjimek například pro konání sportovních závodů nebo vědecký výzkum v chráněných územích. Přitom soustavně porušovala zákon, neboť se odmítala řídit správním řádem.

Soud ovšem nedal místopředsedovi Dětí Země za pravdu meritorně. „Podle soudu je bivakování v chráněných územích soukromým zájmem, který nepřevažuje nad zájmy ochrany přírody. To, že je na základě výjimky možné v chráněné oblasti stavět dálnici nebo třeba pořádat motocyklové závody, ale nikoliv přenocovat pod širákem, považuji za absurdní,“ dodává Hyťha.

Martin Hyťha naráží na vládní rozhodnutí, kterým povolila konání motocyklových závodů na Špičáku v CHKO Jizerské hory. Ve výjimce se píše mj.: „Počet pořadatelských doprovodných vozidel je omezen na pět motorek a tři auta.“ Závodu se tehdy účastnilo na sedmdesát závodníků.

Ten sám ve své žádosti navrhl takové omezující podmínky, které by snížily dopad na přírodu na naprosté minimum. Nerozdělával by oheň, plocha zabraná tábořením by nepřesáhla pět metrů čtverečních, nesmělo by dojít k poškození porostů, na jednom místě by setrval jen jednu noc a nevznikl by žádný odpad. Přesto se vláda i soud k obsahu žádosti postavily negativně.

Nyní se čeká na nové rozhodnutí, které už vydává ministerstvo životního prostředí. Lze očekávat, že opět žádost o bivakování zamítne. Hyťhovi tak zřejmě nezbude, než v chráněných územích přespávat načerno nebo si výlety naplánovat zcela jinak.

„Je to škoda, chtěl jsem legálně strávit noc v Českém středohoří vedle jedné z několika budovaných estakád dálnice D8, která obdržela výjimku již v roce 2001,“ pošklebuje se Hyťha.

Na dotaz Deníku Referendum, zda se hodlá zákonem řídit a respektovat, že výjimku na rozdíl od Ředitelství silnic a dálnic nedostal, po krátkém otálení odpověděl: „No, nemůžu vyloučit, že k nějakému tomu bivakování dojde.“ Redakce DR také ne.