Ministr za všechny prachy
Jiří PeheZatímco o meritu Dobešem posvěcených „reforem“ lze vést jakousi diskusi, neschopnost čerpat evropské peníze se jeví nejen jako téměř sabotáž vládní politiky, ale také jako výsměch všem občanům, kteří na šetření přímo doplácejí.
O „nejlepším“ ministru školství, kterého jsme prý podle prezidenta Klause kdy měli, Josefu Dobešovi, se už napsalo leccos. S výjimkou prezidenta, jeho syna, možná několika dalších lidí z prezidentova okolí, a zbývajících, tedy nemnoha příznivců Věcí veřejných, většina národa ví, že Dobeš je karikaturou v podstatě všeho, čím by měl slušný ministr školství být.
O ministrových „reformních“ iniciativách se napsalo a řeklo už mnohé. Protestují učitelé, zástupci vysokých škol, studenti. Nemá smysl opakovat jejich argumenty, neboť jsou dostatečně známé.
Ministerstvo školství ale také stojí v centru pozornosti kvůli neschopnosti čerpat miliardy z evropských fondů. České republice hrozí, že tak přijde o obrovské peníze.
Zatímco o meritu Dobešem posvěcených „reforem“ lze vést jakousi diskusi už proto, že argumenty oponentů může ministerstvo zlehčovat například poukazy na různé lobbyistické zájmy ve školství, kterým se ministrovy údajně racionální změny nelíbí, neschopnost čerpat evropské peníze se ve světle vládních škrtů a snah šetřit, kde se dá, jeví nejen jako téměř sabotáž vládní politiky, ale také jako výsměch všem občanům, kteří na šetření přímo doplácejí.
A otec vlasti....ten shlíží do podhradí s plným uspokojením.
Zdá se mi ale, že si při své omezenosti neuvědomili jednu věc: možná si proti studentům mohou mnohé dovolit (i s tím nejistým vědomím, že je mnozí ze studentů volili), ale poštvat proti sobě v podstatě celou akademickou obec, vědce, pedagogy VŠ, umělce etc. to byla těžká chyba, neboť je to sice společenská vrstva bez moci, ne příliš jednotná (ale která u nás je?), ovšem s obrovským vlivem a schopností ovlivnit média. A v této chvíli již tahá J. Dobeš za kratičký konec provázku...
Termín lumpenburžoasie se objevil dávno před Kosíkem -
nejpozději v roce 1926 jako titul článku redaktora vídeňského Arbeiterzeitung Johanna Hirsche v časopise Der Kampf 19/1926 a znovu pak 1929 ve studii téhož autora "Zur Soziologie des Austrofaschismus" v časopise "Der Kampf" 5/1929. K lumpenburžoasii Hirsch řadí vedoucí vrstvu Heimwehru. Hirsch byl ve své analýze austrofašismu názorově blíže komunistům než své vlastní straně (soc.dem.), např Otto Bauerovi.
Znovu termín lumpenburžoasie oživili odpůrci pro označení Schüsselovy vlády ustavené v únoru 2000 (té vlády, která kvůli protestní demonstraci musela jít podzemní chodbou, aby složila slib do rukou presidenta v protějším Hofburgu.)
O jaké jde projekty uvedu na příkladu projektů, které vznikly na Střední průmyslové škole strojnické a SOŠ prof. Švejcara v Plzni: jedny řeší modernizaci výuky - inovaci obsahu, způsob výuky odborných předmětů (i v cizím jazyce), projektovou výuku (žáci samostatně vytvářejí nová zařízení), modernizaci laboratoří, větší propojení školy s praxí návštěvami žáků na exkurzích a na přednáškách předních odborníků, další projekt řeší vzdělávání učitelů.
Jde o důležitou možnost, jak pomoci podfinancované škole (stejně jako jsou všechny školy vyučující technické obory). A jde přitom o jeden z mála způsobů, jak skutečně podpořit výuku těchto oborů. O úspěšnosti oficiální podpory, ať už jde o vládní program "Zvýšení konkurenceschopnosti" nebo krajský program podpory technických oborů, svědčí stále ubývající počet zájemců o jejich studium.
Spíše se zdá, že naši konkurenceschopnost v budoucnu lajnují vedle zmíněné neschopnosti ministerstva i aktuální rozhodnutí parlamentu - bude v laciné pracovní síle a v kouřících továrnách - viz schválení zákona o odpuštění poplatků největším viníkům smogu za vypouštění škodlivin do ovzduší.