Nedalo mi to, abych se včera nepodíval na ČT2 na dokument Lindy Jablonské „Kupředu levá, kupředu pravá“ o členech levicového Komunistického svazu mládeže a pravicových Mladých konzervativců. Bylo pro mě překvapením, že takhle nevyvážený film může ČT odvysílat. Ale pak mě napadlo proč vlastně překvapením, když tato mediální politika nás pronásleduje celých dvacet let.

Ale k věci: Autorka výběrem těchto politických uskupení pouze prokázala, že nemá základní tušení o rozložení a zaměření politických proudů. Chtěl-li by nějaký tvůrce srovnávat politické strany, nesměl by míchat příslovečná jablka s hruškami, nýbrž si vybrat dvě stejné váhové kategorie. Když porovnávat komunisty, nemohu si vybrat jako protipól sice ultrapravicovou, nicméně (zatím) nikoli militantní stranu. Adekvátní protihráč napravo by byli neonacisté, a potom by dokument musel také vyznít jinak.

Je jasné, že obrázky zdvižených pěstí, rudých vlajek se srpem a kladivem mají pro běžného Josefa Nováka nechutnou příchuť a nahrávají tak hladkým, učesaným „konzervativcům“ na nóbl plesech. Na druhé straně, přestože s adorací SSSR, Lenina a Stalina nelze v žádném případě souhlasit, vyzněli mladí komunisté po lidské stránce a také tím, že za nimi je skutečný idealismus, příjemněji a svému věku adekvátněji, než blazeovaní panáci v černých kvádrech, jejichž jediná duchovní náplň je kariéra skrz partajní koridor. Prostě předvoj ODS.

Duchovní poušť ale čišela i ze samotného dokumentu, který se nevzmohl na nic jiného, než na neustálou obhajobu komunismu komunisty a ofenzívu proti komunismu konzervativci. O tom, jak nádherné a lidstvu prospěšné je učení neoliberalismu ani slůvko. Nedozvěděli jsme se však nic ani z niterného světa mládežníků s výjimkou mladé komunistky, která dostávala ideologické infúze na partajních schůzích od funkcionářské matky.

Avšak ani pravicový holobrádek, jenž nám přiznal, že byl v patnácti levičák a ve dvaceti se stal konzervativec, nám nesvěřil proč ten rychlý přerod. Že by se náhle zařadil k průmyslové a finanční elitě, anebo že by u něho převládly konzervativní rodinné hodnoty?

Celý opus vyvrcholil nádhernou kódou, když mladí připravují rychlé špunty, aby oslavili volební vítězství spásonosného Topolánka v roce 2006. Tím dílo dostalo definitivní šmak odésácké agitky.