V Británii probíhá největší stávka za posledních 32 let
Petr JedličkaBritským odborářům se podařilo zorganizovat protest, jež má být nejmohutnějším od roku 1979. Práci slíbilo přerušit na dva miliony lidí. Vadí jim zejména zmrazení mezd na dva roky, chystané propouštění a důchodová reforma.
Na dva miliony zaměstnanců britského státního a veřejného sektoru slíbilo ve středu přerušit na celý den práci. Má se tak stát na protest proti asociální politice vlády Davida Camerona. Do stávky se zapojuje přes 30 odborových organizací. Dle jejich předáků má jít o nejmohutnější protest příslušného typu od roku 1979, tedy za posledních 32 let.
Podle informací z časného odpoledne zůstalo uzavřeno 13 tisíc škol ze 24. Na většině ostatních je omezen provoz. Práci přerušila i většina státních úředníků. V nemocnicích ošetřují pouze akutní případy.
Do stávky se dále zapojili administrativní pracovníci soudů a policie, celníci, popeláři, daňoví kontroloři, knihovníci, pouliční úklidové čety a členové dopravních odborů. Relativní zvláštností je podpora stávky ve Skotsku (kde práci přerušilo na 300 tisíc zaměstnanců) a Walesu (170 tisíc).
Na odpoledne a večer plánují protestující stovky průvodů, shromáždění a dalších veřejných akcí. Při jejich přípravě byli už ráno zadrženi čtyři lidé — dva za potyčku s dohlížejícími policisty a dva za držení zbraně.
Podle aktuálních zpráv nedošlo doposud k významným komplikacím provozu ani na letištích, ani v přístavech. Hlášeny jsou jen fronty u turniketů. Velké dopravní potíže ale způsobuje stávka oblastních autobusových linek. V Severním Irsku například podle Guardianu nevyjel od rána jediný dálkový autobus.
Naopak v pohotovosti zůstává nouzová služba na letištních celnicích — časně ráno se totiž podařilo policistům na londýnském letišti Stansted zabavit 1,5 kilogramu kokainu, což masmédia podnítilo k dohadům, že stávky využijí nejrůznější pašeráci a dealeři drog.
Proč se protestuje
Protestující kritizují zejména vládní platovou politiku a plány rozsáhlého propouštění. Četné výhrady mají i k navrhovanému pojetí důchodové reformy.
Zvláště bouřlivou reakci vyvolal dle agenturních komentářů tzv. minirozpočet, neboli podzimní hospodářská zpráva George Osborna. Tu v celku představil Cameronův ministry financí v úterý. Ve zprávě je potvrzeno plošné zmražení platů na dva roky (resp. nárůst omezen na jedno procento), což při inflaci znamená pokles reálných mezd.
Vláda plánuje také zrušit na 300 tisíc pracovních míst v následujících třech letech. Návrh důchodově reformy zase počítá se zvýšením odvodů z platu a posunem věku odchodu do penze z 65 na 67 let.
Podle oficiální rétoriky kabinetu je současný rozsah výdajů neudržitelný a jakékoliv odklad šetření by se jen prodražil. Osborne v úterý uvedl, že škrty zvýšily důvěru trhů v britskou ekonomiku, čímž to se na splátkách státního zadlužení již podařilo ušetřit 20 miliard liber (600 miliard korun).
„Celá stávka je k ničemu. Nemůže nic změnit. Pouze poškodí naše hospodářství,“ doplnil ministr ještě ve středu, v krátkém vyjádření z Bruselu.
Podle odborářů se ovšem šetří jen na těch, kdo stávající problémy nezavinili. Státní zaměstnanci jsou také nuceni pracovat déle za méně peněz.
Kabinet Davida Camerona vládne Spojenému království od začátku léta 2010. Je tvořen nezvyklou koalicí Cameronovy Konzervativní strany a Liberálními demokraty Nicka Clegga, kteří se před volbami profilovali spíše levicově.
Další informace:
BBC News Public sector strike to be 'largest for a generation'
The Guardian Public sector strikes - live coverage
The Guardian Strikes hit services as millions heed unions' call to fight pension cuts
The Guardian Public sector strikes: 30 November day of action mapped
Stávku ani souběžné protesty neprovázelo žádné násilí či nepokoje, agentury se jí tak věnovaly pouze stručně. Podle odborářů se vskutku zapojilo na dva miliony pracujících, a tedy šlo o největší protest příslušného typu v Británii od roku 1979 („největší za 90 let“, jak uváděla některá média, je označení sporné – tentokrát šlo o jednodenní přerušení práce, přičemž Británie zažila v poválečných i předválečných letech několik vícedenních stávek).
Do stávky se zapojilo 29 odborových centrál. Zavřeny zůstaly dvě třetiny státní škol. K žádnému chaosu či zastavení země ale nedošlo. Klíčové úřady i stěžejní dopravní spoje fungovaly v provizorním režimu.
Ministři vlády Davida Camerona, poslanci Konzervativní strany i sám premiér stávku ve zpětných reakcích zlehčovali. Podle Camerona šlo bezesporu o velký protest, do obrazu líčeného odboráři měl ale daleko. Podle vyjádření úřadu vlády stávkovalo „jen“ 1,2 milionu lidí, tedy přibližně jedna čtvrtina státních a veřejných zaměstnanců.
Premiér a jeho lidé zopakovali při čtvrtečním a pátečním bilancování názor, že stávka ničemu dobrému nevedla, že škrty a úspory (vůči kterým se protestovalo) jsou nutné, a že není poctivé stávkovat, když se stále jedná. Jednáními zde byly míněny rozhovory o důchodové reformě, jež mají pokračovat až do Vánoc, a rozhovory o platových podmínkách, které v současnosti vedou s kabinetem učitelské a zdravotnické odbory.
Odboráři popírají, že by pokračovalo vyjednávání v pravém slova smyslu. Jedná se prý jen o jakési informační schůzky, na nichž si obě strany sdělují svá stanoviska.
Stávku nepodpořilo ani vedení Labouristické strany, pouze část jejích představitelů. Předseda Labour Party Ed Miliband nicméně uvedl, že rozhořčení protestujících chápe.
Účastníci stávky chtěli dát velkým rozsahem protestu najevo, za jak škodlivé škrty považují. Základní reformní line vlády by se měnit neměla, odbory mohou nicméně uhájit část sociálních výdobytku při přípravě reformy penzí.