Téměř polovina Američanů má potíž vydělat na základní životní potřeby

Petr Jedlička

Sekundární analýza dostupných dat, kterou provedla známá nevládní organizace WOW, odhalila další pesimistické skutečnosti. Zpráv o negativních důsledcích hospodářské krize pro kdysi nejbohatší společnost světa v poslední době přibývá.

Téměř polovina obyvatel USA má problém ze svých příjmů pokrýt základní životní potřeby jako je bydlení, jídlo či zdravotní péče. Vyplývá to ze sekundární analýzy dostupných dat, jejíž výsledek v úterý zveřejnilo sdružení Wider Opportunities for Women (WOW). Podle zjištění renomované organizace trpí příslušným druhem obtíží na 46 procent Američanů žijících v domácnostech. Z větší části se nejedná o lidi (rodiny) s příjmy pod hranici chudoby nebo o nezaměstnané. Přesto se každý měsíc musejí potýkat s nedostatkem financí.

„Je to budíček pro Kongres, pro tvůrce politik i pro nás pro všechny,“ okomentovala závěry analýzy Donna Addkisonová, prezidentka a výkonná ředitelka WOW, pro agenturu Reuters.

„Téměř polovina rodin v naší společnosti má problém pokrýt základní životní náklady, i když jsou jejích příslušníci zaměstnáni. Za této situace by škrty v podpoře lidem bez práce (...) a dalších sociálních programech, na nichž rodiny závisejí, přeměnily stávající krizi na katastrofu,“ dodala.

Reuters ze závěrů zprávy vyzvedává, že ekonomickou nejistotou trpí až 22 procent amerických rodin s dětmi, ve kterých oba rodiče pracují na plný úvazek.

Sama WOW pak zdůrazňuje, že příslušné problémy postihují 60 procent žen žijících bez partnera či partnerky. U mužů žijících samostatně je podíl postižených 37 procent.

Výzkumníci v této souvislosti připomínají, že příjmový medián Američanek dosahoval v roce 2009 70 procent příjmového mediánu Američanů.

„I když provdané ženy žijí častěji v ekonomickém zajištění než svobodné, velkou část této jistoty obstarává příjem manžela (...) Když dojde k rozvodu anebo manžel přijde o zaměstnání, upadá žena často do finanční tísně,“ konstatuje v závěrech WOW, jež se tradičně zaměřuje na otázky spojené s nerovnostmi mezi pohlavími.

Miliony chudých

WOW pro své šetření využila vládní statistiky příjmů, údaje o vývoji cen základního spotřební koše a přehledy průměrných výdajů. Oficiální data pak ještě doplnila o výsledky z tematického výzkumného projektu Washington University a čísla z výzkumů, které v posledních letech financovaly Ford Foundation a W.K. Kellogg Foundation.

Náklady na rekreaci, studium či volnočasové aktivity do analýzy zahrnuty nebyly.

Závěry WOW představují poslední z řady zpráv, jež odhalují důsledky hospodářské recese pro americkou společnost, kdysi příkladně prosperující. V září vydaná výroční zpráva amerického statistického úřadu například podobně odhalila, že v roce 2010 přibylo v USA 2,6 milionů lidí, jejichž příjmy nepřesáhly hranici chudoby. Počet občanů Spojených států spadající do příslušné kategorie tak stoupl na 46, 2 milionů.

Obdobně (na cca 50 milionů) narostl i počet Američanů, který si nemůže dovolit zdravotní pojištění.

Hranice chudoby je americkými sociology stanovena na 22 314 dolarů před zdaněním na rok a rodinu (asi 31 500 korun za měsíc), případně 11 139 dolarů na rok a samostatně žijícího jednotlivce (15 700 korun za měsíc). Zmíněných 46,2 milionů lidí, kteří vydělávali méně než tyto sumy, představuje bezmála šestinu populace. Menší polovina z ní — 20,6 milionů — je navíc nucena žít v takzvané hluboké chudobě. To ve Spojených státech znamená s méně než 7 850 korunami na měsíc.

„Poslední dekádu lze označit vskutku za zatracenou,“ zhodnotil význam citovaných faktů Lawrence Katz, profesor ekonomie z Harvardovy univerzity, pro New York Times.

„Ameriku vnímáme tradičně jako místo, kde doposud každé generaci dařilo lépe než předchozím. Když se však podíváme na statistiky z posledních deseti let, vidíme, že příjmový medián rodin se od konce devadesátých let pořád zhoršuje,“ doplnil.

Podle statistiků podíl chudého obyvatelstva na populaci USA skutečně stoupá už od roku 1999. Od roku 2007 navíc narostl i počet příjemců potravinových poukázek, a to o nebývalých 74 procent.

Do voleb beze změny

Podle znaleckých prognóz jsou zjištěné skutečnosti o to palčivější, že nic nenasvědčuje tomu, že by se situace v dohledné době zlepšila. Američtí politici se stále přou, kde a jak ušetřit, aby se snížilo enormní zadlužení státu. To nyní dosahuje téměř 15 bilionů dolarů (250 bilionů korun), což odpovídá přibližně ročnímu americkému HDP.

Zástupci obou dominantních stran v Kongresu se v rámci letní pře o zvýšení schodku dohodli na vzniku 12členné komise, jež měla připravit doporučení, kde v příštích letech nejúčelněji ušetřit. Práci komise ovšem již v minulém měsíci znemožnil spor, zda zvýšit daně a jak moc škrtat ve výdajích na obranu. Její členové tak nakonec těleso v pondělí rozpustili s tím, že se nepodařilo dosáhnout oboustranně přijatého kompromisu.

Příští rok proběhnou v USA prezidentské volby, proto se celý problém dle znalců odsune. Od ledna 2013 pak mají platit nové provizorní škrty, které prezident Obama slíbil právě pro případ, že se řečená komise neshodne na alternativách. Tíhu provizorních škrtů má nést zejména Pentagon, pozorovatelé se ale obávají plošného krácení. To by se s největší pravděpodobností dotklo i sociálních programů.

Barack Obama se sice nechal hned v pondělí slyšet, že bude všechny případné pokusy o úspory na úkor nejchudších vetovat; znalci však současně nepředpokládají, že by dotace příslušným programům výrazněji zvyšoval.

Další informace:

Reuters Nearly Half of Americans Struggling to Stay Afloat

The Guardian US braced for automatic cuts as supercommittee set to admit defeat

The Guardian Debt supercommittee live: deficit talks close to failure

The Guardian Obama threatens veto on Republicans trying to water down deficit cut

The New York Times Soaring Poverty Casts Spotlight on ‘Lost Decade’

Závěrečná zpráva z výzkumu Wider Opportunities for Women

    Diskuse
    SH
    November 27, 2011 v 18.40
    Jediná poznámka
    Existence lidí, kteří si nemohou dovolit zdravotní pojištění je fakticky genocidou. Tak by tuto situaci měly posuzovat všechny „lidsko-právní“ organizace a instituce.