Vozová hradba českých nacionalistů

Jiří Pehe

Od novodobých nacionalistů se dozvídáme pouze to, co se jim na současném stavu nelíbí, ale nikdo z nich přesně nedokáže vysvětlit, jak by renacionalizovaná Česká republika v současném globálním kontextu fungovala.

Když si v románu Umberta Eca Pražský hřbitov objednává agent tajných služeb carského Ruska Račkovskij od falsifikátora dokumentů a policejního agenta Simone Simoniniho falešný dokument, který později vstoupí ve známost jako Protokoly sionských mudrců, pronese následující úvahu:

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Někdo řekl, že vlastenectví je poslední útočiště chátry: kdo nemá mravní zásady, obvykle se zahalí do praporu, a parchanti se vždycky dovolávají čistoty své rasy. Národní totožnost je poslední zbraň vyděděnců. A smysl pro ni se zakládá na nenávisti k těm, kdo totožní nejsou. Musíme pěstovat nenávist jako občanskou vášeň. Nepřítel je přítel národů.

Tento druh instrumentálního nacionalismu, který Eco v několika větách brilantně definuje, vedl ve 20. století ke dvěma světovým válkám a několika dalším kalamitám, například v bývalé Jugoslávii. Tím, že výše citovaná slova vkládá do úst cynickému agentovi ruských tajných služeb, také ukazuje na mechanismus, jakým se z „tekutého“ militantního nacionalismu stává úderná politická ideologie.

Nestačí totiž jen „nenávist chátry“ k těm, kdo „nejsou totožní“, vždy také musí existovat nějaký Hitler nebo Miloševič, kteří takovým emocím dají politický tvar, a pro které pracují amorální individua bez skrupulí, jako je agent Račkovskij.

Na začátku 21. století bychom mohli předpokládat, že poučení z tragického 20. století budou dostatečně silná na to, aby nikdo nacionalismus coby politickou zbraň už neoživoval.

Přesto leckde, bohužel i v současné České republice, můžeme sledovat, jak se v atmosféře nejistoty, vytvářené procesem globalizace, zmocňují národní totožnosti coby „poslední zbraně vyděděnců“ někteří politici, a jak se okolo nich rojí různá individua podobná Račkovskému nebo Simoninimu, která pilně pracují na tom, aby se z občanské vášně stala politická zbraň.

Političtí nacionalisté obvykle balancují na hraně fašismu: využívají matoucího náporu modernity, aby slibovali návrat k národní jednotě pod praporem jakýchsi prý ideálních hodnot, které jsme zapomněli. Vrací se k bájné minulosti, často k údajně zářným okamžikům svého národa. Těží z toho, že „lid“toho o historii moc neví, takže mohou nabízet mýty, jako byly báje nacistů o zářné době germánského pohanství.

V souvislosti s touto ideologií se obvykle také množí konspirační teorie nejrůznějšího druhu; ostatně Ecův román je v podstatě výsměchem autorům bizarních konspiračních teorií z konce 19. století. Ukazuje je nejen jako individua duševně často vyšinutá, ale také jako obratné manipulátory, některé s kriminálními sklony, kteří, když se nedostávalo faktů, si dokázali vypomoci falsy.

V současném českém kontextu vidíme, že novodobí nacionalisté pracují s podobnými metodami. Burcují národ, aby se, jako v době husitské, opět skryl za vozovou hradbu, odkud podniká útoky na ty „kdo nejsou totožní“, nebo na ty, co se nám chtějí do „našich“ záležitostí míchat odkudsi zpoza národních humen v Evropě.

A jelikož husitská tradice může být, jak vzdělanější lidé vědí, v některých svých aspektech poněkud problematická, a také není pro ideologii, která se schovává za konzervatizmus, záhodno si odcizit konzervativní instituci, jakou je Katolická církev, přimíchá se k „vozové hradbě“ občas nějaký ten Sv. Václav. Ozdobí se to protiněmeckými či protievropskými postoji a konspiračními teoriemi o světové vládě, a z toho se pak vaří česká nacionalistická bramboračka.

Je to program veskrze reakcionářský, protože je v podstatě abdikací na výzvy komplikované modernity. Slibuje všem vystrašeným, že se ještě pořád lze v národních hranicích, tedy za vozovou hradbou, někam schovat.

Nahlížen z pozice skutečných záměrů politiků, kteří tyto bludy „vystrašeným“ masám nabízejí, je to program veskrze účelový. Mnozí z nich dobře vědí, že v éře globálního kapitalismu, v zemi s exportní ekonomikou, se nikam „schovat“ nelze, pokud se programově nerozhodneme stát jakousi Severní Koreou.

Ti vzdělanější mezi politickými manipulátory, kteří účelově oživují nacionalismus, také dobře vědí, že na národní suverenitu si mohou tak nanejvýš hrát. V době, kdy páteř české ekonomiky tvoří montovny nadnárodních firem, vyústí jakékoliv ukazování „národních svalů“, například v podobě nevstřícných kroků k investorům, jen do toho, že se montovna rozebere a postaví třeba v Indii.

Nejspíš si také uvědomují, že případný pád Evropské unie, kterou tak rádi nenávidí a  předhazují masám jako téměř „nepřítele, by vyústil jen a pouze do toho, že by se Česká republika proměnila v ekonomický a politický apendix Německa, které mnozí z nich nenávidí přinejmenším stejně silně jako EU.

Je to dost hloupá a nebezpečná hra. Všimněme si, že se od těchto novodobých nacionalistů dozvíme pouze, co se jim na současném stavu nelíbí, ale nikdo z nich přesně nedokáže vysvětlit, jak by renacionalizovaná Česká republika v současném globálním kontextu fungovala: kdo by například byli její spojenci, a ekonomičtí partneři. Nebo, jak bychom v prostoru, který byl až do roku 1989 jen hřištěm pro geopolitické hry mocností, v našem případě naposledy Ruska, uhájili svoji samostatnost.

A je tu ještě jeden zarážející aspekt nacionalistické hry: kdyby Česká republika byla 22 let po pádu komunismu příkladem politických a občanských ctností, dobře fungujícího státu, kvetoucí ekonomiky vyrostlé z vlastních zdrojů, zatímco okolní svět by byl zkorumpovanou žumpou, bylo by možná pochopitelnější, proč nějakou vozovou hradbu stavět. Jenže je to i při všech potížích EU přesně naopak: korupcí, žalostnou politickou kulturou a šlendriánem je prolezlá Česká republika, a to navzdory (nikoliv kvůli!) pomoci ze strany vyspělejších zemí.

Není tedy nejenom jasné, před čím bychom se to měli za vozovou hradbou českého nacionalismu schovat, ale ani, co speciálně českého, co nás údajně staví nad zbytek Evropy, bychom si za touto vozovou hradbou měli hýčkat--pokud ovšem některým nejprominentnějším proponentům novodobého nacionalismu nejde vlastně především o to, aby jim nikdo zvenčí nemluvil do jim známého, a je obohacujícího mafiánského kapitalismu po česku, z něhož profitují.

    Diskuse
    PH
    November 22, 2011 v 23.19
    Souhlasím
    s výbornou analýzou nacionalismu, podobně Slavoj Žižek mluvil v 17.11. v DOXu o nebezpečí, že Evropu může čekat budoucnost globálního kapitalismu s lokálními apartheidy. Jen takovýmito argumenty lze přesvědčovat a varovat myslící lidi před tím hrozným nebezpečím.
    November 23, 2011 v 9.32
    České specifikum?
    Jiří Pehe v hlavních obrysech znamenitě trefuje moje vlastní postoje. Děkuji za jejich odvážnou slovní formulaci!
    Trochu se však v celé té šlamastyce obávám poddajného, lokajského rysu v sobě, v mnohých z nás. Jednak proto, že v narcisticky rozpolceném sebevědomí vede k absurdní kompenzaci (autorem v článku zmiňované) ničím nepodložené lokální namyšleností. A tedy k produkci nacionalistických projevů. A vedle toho také proto, že lokajům postačí projev monarchovy blahovůle a hle - obratem se změní politická realita! Neboť jak známo, k šikanování jsou třeba dva - šikanující a šikanovaný. A obě strany vykazují velmi podobné osobnostní meze: z šikanovaného tak nejednou roste šikanující. Idealismus stejně jako materialismus pro sebe pěstují lidé, kteří svá ideová východiska berou velmi vážně. Koneckonců slovo antifašismus v sobě obsahuje celý fašismus. Zlo se neobejde bez dobra, jemuž se tak snadno škodí, dobro zase bez zla, které může vášnivě pranýřovat.
    Přestaňme na sebe z obou stran házet špínu a řekněme si raději spolu místo toho, co je na chování a myšlenkách té náprotivné strany užitečného, čím se můžeme nechat inspirovat. Ostatně ti nejméně lokajští mezi námi, ti s přirozenou autoritou už to dávno a samozřejmě dělají.
    PM
    November 23, 2011 v 11.15
    Co je pane Miklasi, užitečného na myšlenkách náprotivných měšťanů
    Já si vybírám s kým a kam půjdu protestovat. Rozhodně ne tam, kde jsou odbory=komouši, ProAlt=komouši, Žižek=komouši........ Než stát dvě hodiny na stejném náměstí s "komoušema", to radši strpim prezidenta-zloděje plnicích per, privátními zájmy řízené soudy, exekutory i policii, plzeňské rychlokvašky i miliardy ukradené ze státního rozpočtu.............. To vše mi pravil náprotivný Pražan střední třídy. Který psychický rys a jak je inspirující.
    November 23, 2011 v 14.19
    Klaus: Evropa je ve slepé uličce, vývoj posledního půlstoletí je třeba odbourat

    V Norsku se nám celkem nedávno snažil přesně podobný samozvaný masový "fašista" odbourat půl století demokracie a klidného občanského soužití. Prý jsme jako společnost totiž "slepá ulička"....říkal a dnes sedí v kriminále a nenávidí ho celý demokratický multikulturní národ. Václav Klaus záměrně klestí trhům cestu rozkládáním multilateralismu, Václav Klaus žene Evropu do války. Zásadně tím ohrožuje životy spoluobčanů, svobodu a národní suverenitu.


    November 23, 2011 v 14.51
    Zpěvák Landa, nikým nevolený Klaus, Bátora a podobní Hájkové rádi vzývají národní suverenitu a poukazují na historické paralely. Tu vozová hradba (paradoxně se hlásí k selským bouřím a reformaci), tu se chtějí proškrtat před rok 1945. Pravdou je, že obyvatelstvo českých zemí žilo vždy v multikulturním, multilaterálním rámci, jako nedílná součást německé Sacrum Romanum Imperium, jako součást multinárodnostní habsburské monarchie či jako součást multikulturního meziválečného Československa zakotveného v multilaterálních organizacích, nebo jako součást RVHP. Fašizující nacionální konzervativci tedy musejí jít ještě dál, do mytologie. A to už je jen krok k prušáckému nacismu.
    MP
    November 23, 2011 v 20.21
    Znepokojující
    víc než moudra "největšího z ekonomů" jsou podle mě slova takového arcibiskupa Duky. Ten např. v souvislosti s dnešním křtem Klausovy nové knihy řekl: "Evropská unie ztratila antropologii člověka, kterou hlásali a ke které se přihlásili zmínění otcové Evropy, člověk se pak stává jen občanem jakéhosi uskupení a jsme také svědky toho, že fakticky velká část EU je zájem pouze ekonomický, a to nebyl určitě zájem těch zakladatelů."

    Rádoby morální a duchovní kritkika současnosti, která je nejen "naprosto prázdná a falešná" (co jsme se dověděli, co nám říká?), ale hlavně zcela zatemňuje příčinu dnešních problémů a odvrací lidi od hledání skutečné - tedy sociálněekonomické alternativy. Máloco je tak nebezpečné jako tyto rádobyduchovní žvásty.
    PM
    November 24, 2011 v 11.46
    Tak, tak
    Pan Duka tak ve své filipice zakopl o stěžejní popěvek dlouholetých nacionálně populistických projevů pana prezidenta - EU smí být pouze ekonomickým společenstvím.
    V jednom mu ale, coby umírněný socioekonomicky přetížený ateista musím dát za pravdu. - Kapitalistickou fůrii je možné při hledáni alternativ lépe držet v šachu, ve společnosti s vyšší péčí o stávající etické normy vycházející z ústavy.
    Za opsání několika odstavců do disertační práce se v DE ministr odebral do vyhnanství. Za krádež na veřejnosti sklidil CZprezident ovace většiny.
    SH
    November 24, 2011 v 13.8
    Matení pojmů.
    Prohlásit vlastenectví za poslední útočiště chátry, patří do souboru největších stupidit jaké znám. To není jenom hloupost, to je navíc manipulativní lumpáctví. Naopak ale, chování mocenských elit USA, které za NÁRODNÍ ZÁJEM považují své vojenské základny rozmístěné po celém Glóbu, je v mých očích zločinným projevem skutečného nacionalismu. Asi bych ho mohl celkem lehce prohlašovat za zvrácenou podobu patriotismu, tedy vlastenectví. Takže by autor měl jasně sdělit, co je ještě podle něj hodnotným vlastenectvím a co už nebezpečným nacionalismem. Tím pokleslým vlastenectvím totiž nejsou pouze songy Landy a protievropské výpotky klausiánů.
    Vydávání národní totožnosti pouze za poslední zbraň vyděděnců patří do stejného souboru stupidit. Národní totožnost v globálním světě by měla naopak být pěstována v co možná nejširší sféře tradic, národního duchovního, tvůrčího ba až rukodělného dědictví atd.
    MP
    November 24, 2011 v 13.35
    P. Hoškovi
    Nechci mluvit za J. Pehe, ale myslím, že chtěl spíš říct, že ve světě globálního kapitalismu je národní (nebo i státní) suverenita iluzorní. Dokud (a pokud) se tyto poměry nezmění, národy budou zákonitě zanikat a rozpouštět se v moři flexibility, ta totiž jako lučavka královská spolehlivě rozleptá jakékoli pocity sounáležitosti.

    Je ale vcelku půvabné, jak nelogické a nekonzistentní (už skoro na první zběžný pohled) Kalusovy názory jsou. Jak může někdo horovat prot trh bez přívlastků a zároveň v podmínkách globálního kapitalismu pro národní stát? (Což článek dobře vystihuje.) Je to tak do očí bijící, že se opravdu divím, že na tohle Klausovi veřejně vystupující odpůrci více nepoukazují.

    Takže paradoxně jen co nejtěsnější spojení evropských států a národů v EU jim dnes zaručuje relativně jakous takous největší naději na uchování národní svébytbosti. Ovšem pouze za předpokladu, že EU nebude neoliberální, ale opět sociálně ohleduplná. Nezbytné však bude zničit jednu z výchozích premis integrace, totiž mantru o volném pohybu kapitálu a volném obchodu.
    November 24, 2011 v 18.2
    Vozovou hradbu rozhodně nestavět. Já si stejně myslím, že v budoucnu národy zaniknou. O věčnou národní svébytnost přece neběží. Jde o to, že náš národ kdysi vytvořil nějaké duchovní bohatství, které by možná mohlo něco říci i jiným. A že bychom si toho mohli či měli být vědomi. Nebo si někdo myslí, že se za minulost musíme jen stydět? Nejde vůbec o to, že naši předkové bojovali "proti všem", z čehož nacionalisté mohou vyvozovat kdovíco. Jde o to, že něčím žili a něco tvořili.
    + Další komentáře