Právní zástupkyně mluvčího blokády kácení Mojmíra Vlašína Zuzana Candigliota obdržela písemný rozsudek plzeňského krajského soudu. Ten potvrdil, že zásahy policie proti blokádě kácení v oblasti Ptačího potoka na Šumava, byly protizákonné.

„Kácení v Národním parku Šumava probíhalo prokazatelně v rozporu s právními předpisy. Správa parku nesplnila ani jednu ze třech podmínek pro povolení kácení, které ukládá zákon. Opakovaně jsme na tuto skutečnost policii a další orgány upozorňovali, doposud bez výsledku. Proto oceňujeme rozhodnutí plzeňského krajského soudu o nezákonnosti policejního jednání vůči účastníkům šumavské blokády a dále se hodláme o toto rozhodnutí opřít v řízeních, která nejsou doposud ukončena,“ okomentovala rozhodnutí soudců Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu.

Účastníci blokády nyní požadují od policie omluvu, vyvození důsledků pro zodpovědné funkcionáře a zveřejnění kroků, které policie udělá, aby se podobná chyba nemohla opakovat. „V tuto chvíli vím i o čtyřech účastnících pokojné blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka, kteří se budou soudně domáhat finanční satisfakce za újmu, která jim byla zásahem způsobena. Případné odškodné věnují protikorupčnímu fondu,“ doplnil mluvčí blokády Vratislav Vozník.

Za zásadní pochybení policie označil soud skutečnost, že předem nevyhodnotila, proti komu má správně zasahovat — zda proti účastníkům protestu nebo proti dřevorubcům.

„Je (...) zřejmé, že odpůrce (Policie ČR) otázku oprávněnosti těžby dřeva vůbec neřešil, resp. nedospěl k závěru, že těžba je oprávněná,“ uvedo Hnutí DUHA v tiskovém prohlášení. Podle soudu totiž policisté mohli rozpustit shromáždění z důvodu ochrany zdraví osob pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že těžba byla v souladu se zákonem.

Účastníci blokády přitom opakovaně upozorňovali policii, že pro kácení v území ponechaném přírodě v oblasti Ptačího potoka nebyly vydány potřebné zákonné výjimky, které by umožnily poškodit vzácnou přírodu, a tudíž je nelegální.

„Následky nezákonných zásahů policie nese také příroda. Pokácené stromy v oblasti Ptačího potoka už nikdo zpátky nepostaví, holiny a těžbou poškozené části lesa se budou desítky let vzpamatovávat. Zanedbatelné nejsou ani ekonomické důsledky chybného rozhodnutí krajského policejního ředitele a velitele zásahů. Krajské ředitelství policie je vyčíslilo na milion korun, ve skutečnosti ale budou výrazně vyšší, protože na Šumavu jezdily policejní jednotky z celé republiky. Dlouhé prsty kmotrů, na které upozornil Karel Schwarzenberg, nás stojí nejen zničenou přírodu v národním parku, ale také pěkné peníze,“ dodal pak Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Soud rozhodl s odkazem na Ústavu ČR a zákony, které stanovují povinnost chránit naše přírodní bohatství. Podle Hnutí DUHA přitom podtrhl význam účasti veřejnosti na ochraně přírody, třeba i formou blokády kácení. „Uskutečňuje-li se ochrana přírody za přímé účasti občanů, je evidentní, že účast občanů bude díky jejich významu mnohem intenzivnější na území národních parků než kdekoli jinde,“ uvedl soud.

Soud nicméně neřešil riziko opakování celé situace, protože „nemá důvod v případě odpůrce (Policie ČR) pochybovat o tom, že by se propříště neřídil právním názorem vysloveným v tomto rozsudku“. Přitom policie i po obdržení písemného rozsudku zopakovala, že na svém postupu vůči účastníkům blokády trvá a zároveň správa parku oznámila plán dalšího kácení v příštím roce. Liga lidských práv, Ekologický právní servis i Hnutí DUHA považují takový postoj policie v právním státě za nepřijatelný.

„Pokud chce policie před veřejností vypadat jako nestranná instituce, která ctí zákon a ne politická zadání, pak musí rozhodnutí soudu respektovat a vyvodit z něj i personální důsledky,“ myslí si pak Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. Rozhodnutí soudu je již nyní pravomocné, není možné se proti němu odvolat. Policie proti němu podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

„Zrušení plzeňského rozsudku na základě kasační stížnosti je velmi nepravděpodobné. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi připouští zasahování do práva shromažďovacího jen ve výjimečných případech. Kromě toho plzeňský rozsudek je velmi kvalitně odůvodněn a pochybení policie je zjevné,“ dodala k tomu Zuzana Candigliota.

Lokalitu Na Ztraceném, pro kterou aktivisté používají název Ptačí potok, obsadili účastníci blokády 15. července. První dělníci pak přišli kácet 25. července. V průběhu blokády odvezla policie podle informací Českého rozhlasu na služebny téměř 200 aktivistů.