Šumavské blokádě aktivistů vyjádřila podporu občanská iniciativa ProAlt, která požaduje okamžité ukončení kácení na Ptačím potoce a vyzývá ke koncepčnímu řešení kůrovcové kalamity skrze diskusi, v níž bude zastoupena široká odborná veřejnost reprezentující rozličné názory.

Podle iniciativy totiž vedení parku zahájilo kácení, aniž byly vyjasněny ekologické a právní argumenty. „Proti sobě stojí protichůdná stanoviska Správy NPŠ na straně jedné a mnoha organizací a odborníků  - např. Stínové vědecké rady NPŠ, komise pro životní prostředí Akademie věd ČR či Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity - na straně druhé,“ uvedl ProAlt v tiskovém prohlášení.

Podle iniciativy jsou navíc na místě káceny i zdravé stromy, tudíž se lze oprávněně tázat, zda jde opravdu o řešení kůrovcové kalamity, či zda do hry nevstupují i nepřiznané zájmy podnikatelů a investičních skupin.

„Blokáda jakožto nástroj občanského protestu je zcela legitimní v situaci, kdy Správa NPŠ opakovaně podniká nevratné kroky, aniž naslouchá hlasu odborníků a veřejnosti a aniž bere ohled na právní aspekty,“ nepochybuje pak ProAlt, který současně považuje za nepřijatelné, aby při řešení konfliktu u Ptačího potoka docházelo k používání hrubého násilí a ohrožování lidských životů.

Současný konflikt probíhající na Šumavě tak podle ProAltu dokonale zrcadlí celkový přístup vlády a vládních úředníků, který lze dennodenně pozorovat nejen v případě ochrany životního prostředí, ale prakticky ve všech oblastech - počínaje reformami v sociální a zdravotní oblasti a konče přístupem ke kulturním památkám.

„Vláda urychleně podniká kroky, které ovlivní životy celých generací, či kroky zcela nevratné, aniž zvažuje stanoviska širokého spektra odborníků a odlišné názory. Nesouhlas potlačuje silou, ignorováním či ohýbáním legislativy a snahou zesměšnit anebo delegitimizovat každého, kdo přijde s námitkou. Své postoje hájí nanejvýš omíláním demagogických frází, místo aby čelila argumentům. Tento postoj je v demokratickém státě neakceptovatelný a je potřeba vystupovat proti němu při každé příležitosti,“ napsal ProAlt ve středečním prohlášení.

Do šumavského sporu se pak ve středu zapojila i Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, která s kácením na Modravě taktéž nesouhlasí. Trvá tak na svém stanovisku, které zveřejnila již v roce 2010 a opětovně podpořila v květnu 2011.

„Ponechání prvních zón v bezzásahovém režimu jasně ukazuje, že za posledních několik let dochází ke spontánní obnově lesa v místech odumřelých horských smrčin. Také výzkumy biodiverzity ukázaly, že v bezzásahových zónách je biodiverzita největší a nejkvalitnější a naopak na vytěžených holinách dochází k její totální degradaci,“ uvedla komise v tiskovém prohlášení.

Ve středu se pak se situací přímo na místě přijel seznámit předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, který si v doprovodu zástupců Hnutí Duha a některých vědců prohlédl spornou lokalitu. Podle Sobotky je evidentní, že ředitel parku Jan Stráský i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa nezvládají situaci.

Aktivistů bylo ve středu v lokalitě u Ptačího potoka doposud nejvíce, více než stovka. Velká skupina lidí, označených reflexními vestami, obsadila vždy jednu lokalitu, popsal pro ČTK taktiku aktivistů mluvčí blokády Vratislav Vozník. Někteří lidé se přivazovali ke stromům. Správci parku uvedli, že už dnes lze zdejší zásah považovat za efektivní a úspěšný. Konstatovali, že situace se stále více politizuje.

Velká skupina účastníků blokády, kteří se na dnešek svolávali po celé zemi, podle Vozníka souvisí především se čtvrtečním jednáním Senátu, který se bude mimo jiné zabývat peticí Zachraňme Šumavu. Petici před dvěma lety inicioval Svaz obcí Národního parku Šumava a podepsalo se pod ni již 13 200 lidí. Petice požaduje zásah proti kůrovci.

Další informace:

Českénoviny.cz Na Šumavě se dnes sešla víc než stovka odpůrců kácení