Vědci ze Stínové vědecké rady Národního parku Šumava vyzvali v úterý vedení šumavského parku, aby zastavilo kácení stromů v oblasti Ptačího potoka.

„Podporujeme efektivní a opodstatněné zásahy proti kůrovci, ale vytěžením lokality u Ptačího potoka dojde k poškození unikátního ekosystému horského lesa, aniž by se šíření kůrovce do nižších poloh zabránilo. Ptačí potok se totiž nachází již za současnou linií šíření kůrovce,“ uvedl v úterním tiskovém prohlášení předseda stínové rady Jakub Hruška.

Vědci opakovaně poukazují na neodbornost postupu vedení parku a Stráskému nabídli, že správě parku k odbornému řešení situace na Šumavě svými znalostmi přispějí.

Vědci ve výzvě řediteli parku Janu Stráskému reagují také na v médiích často prezentovaný argument, že správa parku zásahem chrání lesy soukromých vlastníků, které se na Šumavě nacházejí. Dle vědců nicméně Stráský nemůže jako ředitel národního parku nadřazovat zájmy soukromníků a ekonomické zájmy obcí nad zájmy ochrany přírody, pro které byl národní park zřízen.

„Soukromé lesy, které se nachází v národním parku, podléhají stejnému režimu ochrany, jako lesy státní. Z toho důvodu také nestátní vlastníci pobírají za tuto újmu vysoké kompenzace,“ myslí si Jakub Hruška. Například Kašperské hory podle něj obdržely v minulých letech kompenzace mezi 11 a 13 miliony korun ročně.

„Vyzýváme pana ředitele Stráského, aby se začal chovat jako ředitel národního parku a ne jako ochránce ekonomických zájmů obcí. Je třeba ukončit nesmyslné zásahy u Ptačího potoka a bezodkladně zahájit diskusi s odborníky o způsobech ochrany lesů v NP proti kůrovci tam, kde je to nutné a především efektivní,“ doplnil Hruška.

Vědci také vyjádřili znepokojení nad použitím neadekvátní síly při pondělním zásahu proti osobám nenásilně blokujícím kácení v lokalitě u Ptačího potoka. S účastníky blokády se stínová rada shoduje v tom, že kácením v této lokalitě je porušován zákon.

„Jsme dlouhodobě toho názoru, že Správa NP nemůže v tomto území postupovat podle § 32 a 33 lesního zákona, týkajících se zasahování proti kalamitním škůdcům. Správa naopak není podle platné legislativy ochrany přírody oprávněna tyto zásahy provádět,“ myslí si Jakub Hruška.

Na rozdíl od pondělního stanoviska České inspekce životního prostředí jsou vědci přesvědčení, že při pokácení stromů na Modravě nelze dodržet základní ochranné podmínky Národního parku.

„V takových případech totiž nelze provádět zásahy bez výjimky, stejně jako je nemožné kácet a odkorňovat v této ploše bez poškození půdního krytu a vodního režimu v rašelinných, podmáčených smrčinách a dalších prioritních biotopech soustavy Natura 2000,“ uvedla stínová rada v tiskovém prohlášení.

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava má aktuálně 22 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ.

Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.