Na Ptačím potoku se zatím nekácí, ale bude
Vratislav DostálV šumavské lokalitě Ptačí potok u Modravy začali ve středu lesní dělníci pouze odkorňovat stojící stromy napadené kůrovcem. Podle správy parku tam ale začnou dřevorubci kácet stromy do konce týdne. Na místě jsou stále i ekologičtí aktivisté.
Na šumavském Ptačím potoce začali lesní dělníci ve středu odkorňovat stojící stromy napadené kůrovcem. Ekologové, kteří na místě již šestý den blokují, ale do práce čtveřice dělníků nijak nezasahovali. Hlídky aktivistů pouze celý den pracovníky v korunách stromů sledovaly. „Protože proti tomuto způsobu v podstatě nic nemáme, nebudeme ho blokovat," řekl ČTK na místě přírodovědec Mojmír Vlašín.
Mluvčí Národního parku Šumava Pavel Pechoušek ČTK potvrdil, že v lokalitě jsou dnes dělníci na odkorňování. „Jsou to shodou okolností lidé z firmy, kterou nám doporučilo Hnutí Duha," řekl ČTK mluvčí. Zopakoval současně dřívější tvrzení parku, že ještě tento týden se budou na Ptačím potoce kůrovcem napadené stromy i kácet.
Kácení stromů na Ptačím potoce považují aktivisté ale za nelegální. Ekologové pak ve středu také reagovali na další údajně nepravdivá tvrzení správy šumavského národního parku, která říká, že hlavním důvodem kácení v oblasti Ptačího potoka má být ochrana lesů v majetku města Kašperské Hory.
Podle správy parku tyto lesy totiž leží pouhý kilometr od Ptačího potoka, u kterého od minulého pátku probíhá pokojná blokáda podle aktivistů nelegálního kácení. Podle map, které má ale Hnutí DUHA k dispozici, dělí místo blokády a kašperskohorské lesy více než dva a půl kilometru široké pásmo. „Kůrovec od Ptačího potoka tak lesy Kašperských Hor vůbec neohrožuje,“ nepochybují ekologové.
„Stráský a jeho tým nemluví pravdu, když tvrdí, že jedním z důvodů ilegálního kácení u Ptačího potoka je ochrana kašperskohorských lesů. Je to další z důkazů, že takzvaný boj proti kůrovci je pouhou záminkou pro devastaci národního parku v zájmu obchodníků se dřevem a developerů,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Lesy města Kašperské Hory jsou nicméně podle ekologů stále součástí národního parku, nikoliv běžnými hospodářskými lesy. Při navracení majetku Kašperským Horám v roce 2000 se město údajně zavázalo, že bude respektovat pravidla, která pro národní park platí. „Za to dostávají od státu kompenzace ve výši kolem 10 milionů korun ročně,“ dodali ekologové.
Šumavský park nicméně již v pondělí oznámil, že tlaku aktivistů neustoupí a že dřevorubci se na Ptačí potok určitě vrátí. V místě je třeba pokácet kolem 3000 stromů napadených kůrovcem. Pokud nebudou podle vedení parku pokáceny, kůrovec z nich vyletí a zničí mnohem víc stromů.