Na konci minulého týdne navštívila oblast Modravského potoka v Národním parku Šumava, kde ekologičtí aktivisté blokují kácení kůrovcem napadených stromů, předsedkyně Českého helsinského výboru (ČHV) Anna Šabatová.

Šabatová na místě podle prohlášení Českého helsinského výboru shromáždila nejedno svědectví o nepřiměřeném až extrémním chování některých policistů, kteří použili i velmi bolestivých donucovacích prostředků.

„Přinutili například jednu aktivistku vyháknout bolestivě své ruce z trubky, jíž se připoutala ke stromu určenému k pokácení. Při vyvádění respektive vynášení blokujících se někteří policisté chovají neurvale a záměrně způsobují bolest či záměrně pokládají neseného tváří do kaluže,“ uvedl výbor v tiskovém prohlášení.

.

Výbor se proto domnívá, že skutečným účelem zásahu policistů není ochrana bezpečnosti osob a připomíná, že zákon policii ukládá dbát toho, aby žádné osobě nevznikla bezdůvodná újma. Podle výboru by policie také měla postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem.

Český helsinský výbor proto vyzval všechny příslušné orgány, aby okamžitě zjednaly nápravu.

Blokáda má v rovině práva více úrovní

Podle Českého helsinského výboru má blokáda v rovině práva několik úrovní. Rovinou první je oprávněnost masivní těžby dřeva v cenných lokalitách parku, které jsou v režimu zákona o ochraně přírody a krajiny.

„Jakékoliv zásahy vyžadující intenzivní technologie — zejména prostředky a činnosti, jež mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch — jsou v nich zákonem zakázány,“ uvedl Český helsinský výbor ve víkendovém tiskovém prohlášení.

Výbor upozornil, že v případě nezbytnosti se mohou takové zásahy uskutečnit pouze po udělení výjimky příslušným orgánem ochrany přírody. Přitom o tomto udělení se nyní vede správní řízení. „Rozhodnutí kácet stromy v této části je tedy protiprávní a sporná je i ochrana policie tomuto kácení. Klade se otázka, zda policie neposkytuje ochranu protiprávnímu jednání,“ táže se výbor.

Druhou rovinou je pak podle prohlášení výboru vlastní provedení policejních zákroků vůči blokujícím, a to i za předpokladu, že by nebyla zpochybňována oprávnění policie na místě zasahovat.

Podle Českého helsinského výboru se policie zaměřuje na to, aby blokující osoby dostala jakýmkoliv způsobem z prostoru, aniž by se těžba jakkoliv přerušila.

„Policie se tedy smiřuje s protiprávním stavem, že v prostoru, kde se aktuálně bez přerušení kácí, se nacházejí osoby, jež se ještě nepodařilo z území vypudit,“ upozorňuje tisková zpráva Českého helsinského výboru.

Podle informací ČTK byl o víkendu v lokalitě oproti minulým dnům klidněji. Podle mluvčího blokády Vratislava Vozníka dělníci jen odkorňovali dříve poražené stromy. Aktivisté využili neděle k odpočinku a do lesa jich vyrazilo o něco méně než jindy, doplnil Vozník pro ČTK.

Český helsinský výbor založili v roce 1988 jako Československý helsinský výbor nezávislí aktivisté, většinou z Charty 77. Výbor je od května letošního roku také členem Evropské asociace na obranu lidských práv se sídlem v Bruselu, v niž se sdružují občanská sdružení na obranu lidských práv členských států Evropské unie a Švýcarska.