Nad 400 vzrostl po noci z pondělí na úterý počet lidí, které londýnská policie zadržela při poslední vlně násilností. 69 z nich bylo přímo hned obviněno, většinou z násilných útoků, krádeže nebo poškozování cizího majetku. Rozbíjení výloh, zapalování aut a rabování obchodů pokračovaly v chudších londýnských čtvrtích už třetí noc v řadě. Nově se navíc rozšířily ze severního Tottenhamu a Enfieldu na jih — do čtvrtí Hackney, Peckham a Lewisham.

K výtržnostem též poprvé došlo i mimo Londýn: v Bristolu, Liverpoolu a Birminghamu.

Dle britských médií se jedná o nejrozsáhlejší nepokoje v zemi od 80. let. Jejich příčina je přitom stále nejasná.

První násilnosti propukly v sobotu večer, když v ně přerostla poklidná demonstrace za spravedlivé objasnění čtvrteční smrti problémového tottenhamského usedlíka Marka Duggana; v nedělním a nyní pondělním vývoji už ale nebyl cítit nějaký konkrétní záměr, snaha přesvědčit nebo poškodit. Většina výtržností nabyla podoby hromadného vykrádání a rabování obchodů s dražším zbožím, drancování nákupních středisek či bezduchého ničení.

Analytici dnes hledají příčiny zejména v obecných jevech, které se k životu v příslušných čtvrtích pojí: sociálním vyloučení, diskriminaci, nezaměstnanosti a existenčních potížích. To vše se dostává do střetu se vzorci stávající spotřební kultury, což zvláště u mladých lidí vyvolává pocit beznaděje.

„Nejde tu sehnat práci. Nemáme peníze. Tak proč bychom si nevzali, když je tu tolik hezkých věcí. I ostatní je mají,“ cituje jednoho z rabujících deník Guardian.