Vedení všech 123 anglických univerzit a vyšších škol typu college je rozhodnuto účtovat studentům od podzimu 2012 minimálně dvojnásobek současné maximální sazby školného — tedy šest tisíc liber (180 tisíc korun) za rok. Všechny vysoké školy chtějí zároveň zažádat o možnost vybírat ještě vyšší školné. A šestapadesát univerzit je rozhodnuto účtovat alespoň za některé obory přímo trojnásobek.

Čísla vyplývají z velkého tematického šetření, jeho výsledky čerstvě zveřejnil britský Úřad pro férový přístup (Offa).

Jessica Shepherdová, která se tématem dlohodobě zabývá v listu Guardian, spočítala, že po zohlednění plánů všech zkoumaných institucí by měl modelový anglický student platit od příštího podzimu v průměru 8629 liber ročně. To odpovídá 258 tisícům českých korun. Při průměrné délce studia pět let tak začne absolvent profesní život s více než milionovým dluhem.

Podle Shepherdové je zjištění Offa velkou ránu zejména pro reformní koncepci současné britské vlády. Ta totiž prosadila příslušnou reformu vyššího vzdělávání s argumentem, že se po uvolnění regulace vysoké školy spontánně rozdělí na průměrné (které si budou účtovat malé školné) a lepší (s vyšším školným) a elitní.

Právě pro nejvyšší kategorii byla do zákona vpravena možnost poplatek nejen zdvojnásobit, ale zvýšit až na trojnásobek, tj. devět tisíc liber. Jak ale ukázal průzkum Offa, všechny školy až na výjimky plánují inkasovat v nejvyšší možné míře.

Věc má navíc dle Shepherdové pro vládu i další nepříznivý důsledek. Podobně jako dnes bude i nové (zvýšené) školné platit univerzitám za studenty vláda, jež jej pak bude zpětně vymáhat. Ale jestli opravdu vysoké školy využijí nových možností v avizované míře, půjde o částku, kterou jen stěží současný úsporný rozpočet pokryje. Vláda tak nejspíše bude nucena počty studentů plošně omezit, konstatuje Shepherdová.

Zaplatí se až pak

Reforma vyššího vzdělávání byla v britském parlamentu schválena těsnou většinou loni v prosinci. Stalo se tak po sérii mohutných celostátních studentských protestů a zjevném porušení předvolebního slibu menší z koaličních stran — Liberálních demokratů.

Reforma dává (krom jiného) vysokým školám právo na vybírání školného ve dvojnásobku současné výše a ve „výjimečných případech“ i v trojnásobku. Právě o tento výjimečný režim hodlá většina univerzit zažádat. Mezi důvody se nejčastěji objevují vysoká náročnost výuky, univerzitní tradice, rozsáhlé sociální programy, náklady na údržbu specializovaných učeben i velkých školních areálů.

Zvýšené školné mají britští absolventi splácet až poté, co dosáhnou platu 21 tisíc liber (necelých šest set tisíc korun) ročně, a to odvodem devíti procent z toho, co vydělají nad uvedenou částku každý rok.

Kritikové reformy ale namítají, že velká část absolventů této platové hranice nikdy nedosáhne, a ponese celý život ohromný dluh. Ten jim znemožní například získat hypotéku na bydlení.

Současně s implementací reformy vláda též ruší velkou část státních grantových programů pro vysoké školy. Mnozí děkani tak připomínají, že školné zvyšovat musejí, i když nechtějí.

Další informace:

The Guardian Tuition fees 2012: all universities to charge undergraduates at least £6,000

The Guardian Students' union frontrunner backs sit-ins as fees fight intensifies

The Guardian Universities charging maximum tuition fee could have student numbers cut