S ohrazením i konkrétními výtkami odmítl ruský Mezistátní letecký výbor (MAK) v úterý závěry polských vyšetřovatelů, dle kterých stály za loňskou havárii vládního letounu TU-154m u Smolenska chyby na obou stranách. Podle ředitele technické komise MAK Alexeje Morozova, jenž ruské vyšetřování vedl, lze vinu jednoznačně přisoudit jen (polským) pilotům. Chyby či nedostatky, které Poláci přičítají ruské správě smolenského letiště, jsou podle Morozova nepodložené.

„(Poláky nadnesená) hypotéza o poruchách radiolokačního systému není ničím podložená. (Ruská) komise vady v práci letiště nezjistila. Nedostatky ve vybavení letiště přitom příčiny katastrofy neovlivnily,“ řekl Morozov doslova.

Ruský Mezistátní letecký výbor (termín „mezistátní“ je pozůstatkem z dob SSSR) zveřejnil výsledky svého šetření už v lednu. Dle jeho analýz záznamů z černé skříňky zavinili nehodu piloti, a to rozhodnutím nepřistát na záložním letišti. To mělo údajně padnout pod tlakem tehdejšího velitele polských vzdušných sil generála Andrzeje Błasika, který byl během přistávacího manévru v kokpitu, ponoukal kapitána ke spěchu a odrazoval od přeletu jinam.

„Toto lze jednoznačně považovat za psychický nátlak na posádku,“ uvedl ruský šéfvyšetřovatel dále. „Nazývejme věci pravými jmény. Jak se mohla posádka cítit, když jim velitel stál za zády?“

Polský kapitán podle Morozova sice „vyjádřil pochyby“ o možnosti bezpečného přistání v tehdejším (velice špatném) počasí, ale i přes svou odpovědnost naléhání ustoupil. Hlavní vina tak leží na něm.

Polská verze

Polské vyšetřování, jež vedla speciální vládní komise za předsednictví ministra vnitra Jerzyho Millera, se odpovědnosti na polské straně nezříká; vidí ji ovšem jinde a, jak již naznačeno, část viny klade i provozu ruského letiště.

Dle polské zprávy byla hlavní příčinou neštěstí „nedostatečná příprava posádky“. Konkrétně šlo o uspěchanou přípravu letu, únavu posádky a nedostatečné proškolení pilotů u jejich pluku, projevující se například „nedokonalou znalostí systému autopilota“, jenž vládní speciál využíval.

K tomu se podle Poláků přidalo extrémně špatné počasí, při němž museli piloti přistát bez vizuálního kontaktu s plochou letiště, nedostatečné osvětlení přistávací dráhy (nefungovala prý třetina lamp) a zanedbaná úprava okolí letiště (nepokácené, až 16metrů vysoké stromy prý mátly radiolokátory).

V polské zprávě se dále píše o problematických pokynech od ruského řízení letového provozu (odpovědný dispečer prý pracoval za podobného počasí poprvé), nátlaku ruských úřadů na správu letiště, aby jej neuzavírala, a potížích v komunikaci, přestože ruská strana údajně slíbila jazykově vybavené dispečery.

„Tlak“ generála Błasika na piloty byl podle polských vyšetřovatelů pouze nepřímý a nehodu nezavinil. Poláci přesto připouštějí, že se v kokpitu nacházel on i jeden z vysokých protokolárních úředníků.

Volební téma?

Polští publicisté, jež téma rozebírají na stránkách listů Gazeta Wyborcza a Rzeczpospolita, dochází k názoru, že dnešní spor o odpovědnost za nehodu už nemá s jejími faktickými příčinami příliš co společného. Vlastní vyšetřování se po páteční publikaci polské zprávy uzavřelo a výklad jeho závěrů může být různě odstíněn. V Rusku se o tématu již nediskutuje. V Polsku debata trvá, věcná podstata události však ustupuje jejímu politickému rozměru.

V reakci na zjištění Millerovy komise o víkendu odstoupil polský ministr obrany Bogdan Klich, který byl za výcvik pilotů speciálu odpovědný nepřímo. Klicha nahradil případem nedotčený Tomasz Siemoniak. Téma i přesto znovu a ustavičně zvedá předseda hlavní opoziční strany Práva a Spravedlnosti Jaroslaw Kaczyński, dle jehož mínění se vláda (předsedy Občanské platformy a polského premiéra) Donalda Tuska „nechala Rusy obelhat“. Tusk i ministři se tomuto nařčení brání, čímž vzniká nekonečný seriál.

Dle polských komentátorů chce Jaroslaw Kaczyński, jehož bratr a někdejší polský prezident Lech při havárii zahynul, katastrofu využít v další předvolební kampani (Poláci budou za dva měsíce volit zákonodárce), čímžto se význam neshody polské a ruské verze v politických diskuzích nadhodnocuje. Přitom dle předvolebních průzkumů, na něž odkazuje například Alexandr Tolčinský na Čro 6, uvádí přes tři čtvrtiny polských voličů, že je výklad smolenského neštěstí neovlivní.

Volby by podle preferenčních šetření měla vyhrát opět liberální Občanská platforma premiéra Tuska. Otázkou zůstává, zda bude moci vládnout sama, či jestli vytvoří koalici s polskými lidovci (jako nyní), nebo se Svazem demokratické levice. Konzervativní Právo a Spravedlnost bojuje o udržení pozice hlavní opoziční síly.

K havárii na smolenském letišti Severnyj došlo 10. dubna 2010. Spolu s prezidentem Kaczyńským a jeho manželkou při ní zemřelo 94 lidí: politiků, vojenských důstojníků, představitelů církve, členů posádky a doprovodu. Zesnulí se chtěli ze Smolenska vydat k uctění památky dvou tisíc polských důstojníků, které u nedaleké Katyně povraždili v roce 1940 příslušníci sovětské NKVD.

Další informace:

Gazeta Wyborcza Było już za późno [ANALIZA RAPORTU]

Gazeta Wyborcza Porównanie wniosków komisji Millera i MAK

Gazeta Wyborcza Komisja Millera: MAK się myli, na pewno nie chcieli lądować

Rzeczpospolita Miller: z nikim nie polemizujemy

Rzeczpospolita MAK obstaje przy swojej ocenie

Rzeczpospolita "Różnią nas interpretacje, nie fakty"