Co si doopravdy myslí obyčejní Číňané?
Olga LomováPřed dvaceti dvěma lety demonstrovali studenti a další skupiny obyvatel v Pekingu na náměstí Tchien-an-men. Požadavky byly prosté - zaručit svobodu slova, učinit přítrž korupci a začít postupně demokratizovat politický systém.
To ukázal již 5. června 1989 neznámý muž, ve světě známý jako „the Tankman“.
Před dvaceti dvěma lety v Pekingu, v noci ze 3. na 4. června 1989, armáda ukončila protesty na náměstí Tchien-an-men. Symbolem protestů se stali studenti, účastnili se jich však doslova všichni. Požadavky byly prosté - zaručit svobodu slova, učinit přítrž korupci a začít postupně demokratizovat politický systém. Počet obětí vojenského zásahu není znám, oficiální místa v roce 1989 hovořila o dvou stovkách, včetně padesáti vojáků, neoficiální odhady kolísají mezi jedním a třemi tisíci civilistů. Další byli popraveni nebo uvězněni v razii, která následovala.
Podle interní zprávy tehdejšího amerického velvyslance, kterou v těchto dnech zveřejnily Wikileaks, bylo nejvíce lidí zabito na přístupové cestě k náměstí na západ od centra Pekingu, zatímco na vlastním náměstí obětí nebylo mnoho. Lze očekávat, že se opět najdou lidé, kteří budou tvrdit, že masakr na náměstí Tchien-an-men vlastně nebyl. Skutečnost, že se nejvíc střílelo o kus dál a většina zabitých nebyli studenti, však na celé události mění pramálo.
Po Tchien-an-menu se Čína po krátkém váhání vydala cestou budování kapitalistického hospodářství pod vedením komunistické strany. Nový model se nečekaně osvědčil, ukázalo se, že když komunistická strana profituje na zisku, dokáže pro zahraniční investory vytvořit skvělé podmínky.