Situace v Sýrii zůstává po víkendové eskalaci nepřehledná. Jisté je, že dochází k dalšímu násilí a že do nejneklidnějších měst dorazila armáda s těžkou technikou. Ta podle všeho protesty potlačuje. Povahu represí však ukazují spíš jen dílčí videozáznamy.
Syrská vláda stupňuje násilné potlačování protirežimních protestů. Tak to alespoň vypadá z agenturního zpravodajství. Úřady povolaly do nejneklidnějších měst armádu, která protesty rozhání střelbou. Podle výpovědí místních svědků využívá i dělostřeleckou palbu, tanky a ostřelovače. Zemřít mělo za poslední týdny až 450 lidí, uvádí ve středeční zprávě AFP.
Podle výkladu prorežimních médií ale požadují zásahy sami občané, kteří si stěžují na nepokoje podněcované ozbrojenými gangy. Vláda Bašára Assada též stále připomíná ochotu k reformám, což dokládá jednak obměnou vlády, jež byla iniciována před dvěma týdny, a jednak zrušením výjimečného stavu — splněním požadavku, se kterým demonstrace v březnu začaly.
Ověřit skutečný stav věcí z nezávislých zdrojů je takřka nemožné. Syrští vojáci zahraniční novináře do příslušných měst nepouštějí a mnoho dopisovatelů velkých agentur muselo opustit celou zemi. Z amatérských nahrávek i řady výpovědí je pouze zřejmé, že ke střelbě do lidí skutečně dochází a že se situace vyhrocuje.
Nejhorší je to prý v Dará
Navzdory vojenské přítomnosti se stále ve většině měst demonstruje, i když už v menší míře. Stovky žen vyšly do ulic naposledy v jihosyrském městě Dará, kde protesty před šesti týdny začaly a odkud je hlášeno nejvíce obětí.
Dle výpovědí místních obyvatel je město u hranic s Jordánskem už třetí den v úplném vojenském obležení. Jen v úterý zde bylo údajně zastřeleno dalších šest lidí.
„Co se tu děje, je masakr,“ křičel jeden ze svědků, aby přehlušil střelbu z automatických zbraní v pozadí telefonického rozhovoru pro deník Guardian. „Zabíjí i děti. Jsme tu již třetí den bez elektřiny a nemáme žádnou vodu,“ uvedl.
K demonstrantům údajně přeběhli někteří členové 5. divize syrské armády a nyní pomáhají chránit město před vojáky. Také tato informace, jejíž pravdivost by znamenala zásadní zvrat, je ale dosud jen neověřeným dohadem.
„Skoro jediné, co víme jistě, je to, že armáda vjela do města s tanky v pondělí ráno,“ řekl Nadim Húry, pozorovatel lidskoprávní organizace Human Rights Watch pro Sýrii.
„V tuto chvíli nejsou spolehlivě známy žádné detaily toho, co se ve městě doopravdy děje. Jediné, co máme, jsou krátké klipy na YouTube, které ukazují armádu střílející do demonstrantů,“ dodal pozorovatel.
Protestuje se i jinde
Napjatá situace zůstává podle Húryho také v předměstí Damašku Dúmě. Asi pět tisíc vojáků tam v úterý zatýkalo všechny osoby podezřelé z účasti na protestech.
„Přibližně pět tisíc příslušníků bezpečnostních složek obklíčilo město, chodili od domu k domu a zatýkali lidi. Měli seznam jmen, která hledali,“ dodal Húry.
V úterý se protestovalo i dále na severu země. Obyvatelé přístavu Banijás vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu obyvatelům Dará. Úřady ale tentokrát nezasáhly, přestože je v okolí města přítomna armáda s těžkou technikou.
Tradičně největší protesty v arabských zemích se pořádají vždy v pátek po ranních modlitbách. Opoziční aktivisté doufají, že tento týden nebude i přes eskalující represe výjimkou.
OSN tentokrát nerozhodná
K představitelům západních mocností, kteří represe více či méně odsoudili už dříve, se v noci na středu připojil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Také on zásahy syrských jednotek odsoudil a vyzval k jejich ukončení. Navíc požádal o nezávislé vyšetření všech sporných aktů.
„Nemusíme opakovat, že syrské úřady mají povinnost chránit civilisty a respektovat mezinárodně uznaná lidská práva. To zahrnuje i právo na svobodu projevu a mírové shromažďování,“ řekl Pan Ki-mun doslova.
Vyslanec Damašku při OSN Bašár Džafárí ale odvětil, že země je schopná vyšetřit násilnosti sama. „Sýrie má vládu, má stát,“ řekl Džafárí agentuře Reuters. „Můžeme zajistit vyšetřování sami, a to plně transparentní (…) Nemáme co skrývat,“ doložil.
Rada bezpečnosti OSN prozatím nedospěla k žádnému společnému vyjádření. Proti odsuzující rezoluci, navržené evropskými členy, vystoupily Rusko a Čína. Na rozdíl od Libye navíc nemohou zastánci razantnější reakce počítat ani s podporou nestálého člena Rady — Libanonu. Ten by dle agenturních analytiků proti sousedovi a de facto patronu pravděpodobně nehlasoval.
Západoevropské velmoci a Spojené státy se tak prozatím chtějí omezit na standardní diplomatické postupy, případně uvalení sankcí na syrský režim.
Další informace:
AFP More deaths as Syria deploys troops, UN meeting urged
The Guardian Syrian regime's attacks on protesters escalate
BBC News Syria unrest: UN condemns violence, urges investigation