Syrská armáda popravila vojáky, kteří odmítli střílet do protestujících

Roman Bureš

Syrské bezpečnostní složky pokračují v násilném potlačování protestů a údajně zabily několik vojáků, kteří střelbu do demonstrantů odmítli. Dále se protestuje i v Jemenu. Tamní opozice nechce přistoupit na postupné předání moci a požaduje změny ihned.

V Sýrii i Jemenu pokračují protivládní demonstrace a jejich násilné potlačování ze strany bezpečnostních složek. Demonstrace v Sýrii se z jihu rozšířily do všech koutů země a vláda prezidenta Bašára Assada proti nim nasazuje armádu. V Jemenu protestující odmítli návrh států Perského zálivu na postupné předání moci prezidenta Alího Abdulláha Sáliha a nadále požadují jeho okamžitou rezignaci.

Na severu Sýrie v přístavním městě Banías bylo dle svědků bezpečnostními složkami zastřeleno několik vojáků, kteří odmítli pálit do demonstrantů. Banías, do kterého se protesty rozšířily z nedaleké Latakíje, se stal hlavním místem střetů od pátečních demonstrací, které do ulic měst po celé Sýrii přilákaly desítky tisíc lidí.

Informátoři BBC i Al Džazíry hlásí, že nyní Banías kontrolují vojáci. Přesto zde ale lidé stále vycházejí do ulic.

Podle prorežimních médií zemřelo v Baníasu devět vojáků a všichni byli zabiti po napadení ozbrojenými gangy. Někteří aktivisté připouštějí, že část vojáků byla zabita při konfrontaci s protestujícími, kteří se bránili osobními zbraněmi.

Podle opozičních zdrojů a agenturních informátorů byli od neděle zabiti také tři protestující. Nejkrvavějším dnem syrských protestů byl pátek, kdy bylo dle Národní organizace pro lidská práva zabito sedmadvacet lidí v Dará, tři v Homsu, tři v Harastě a jeden na předměstí Damašku.

Celkově tak počet mrtvých převýšil dvě stě. Počty zadržených se pohybují ve stovkách.

Dle výpovědí dalších svědků z Latakíje a Baníasu se do bojů zapojují rovněž provládní ozbrojené skupiny, které útočí na protestující i kolemjdoucí. Obyvatelé Baníasu se navíc potýkají s nedostatkem základních potravin a elektřiny. V celé zemi dochází k výpadkům telefonních sítí a internetu, pravděpodobně řízeným.

Proti syrskému režimu se již postavily desetitisíce lidí na severu i na jihu země a v kurdských oblastech na východě. Vláda i nadále odmítá přiznat, že protesty jsou dílem nespokojených občanů a násilnosti svádí na zahraniční agenty a ozbrojené gangy. Prezident Assad se protesty snažil utišit několika ústupky včetně výměny vlády a udělení oficiálního občanství Kurdům. Nepokoje však stále pokračují.

Jemenci odmítli kompromis

Protirežimní demonstrace pokračují od 21. února také v Jemenu. Zde protestující v úterý odmítli nabídku států Perského zálivu, že jim zprostředkují kompromisní dohodu s prezidentem Alím Abdulláhem Sálihem o postupném předání moci. Sálih již několikrát sám slíbil, že na konci současného funkčního období odejde. Svůj slib však pokaždé několikrát reformuloval. Protestující mu i z tohoto důvodu nevěří.

„Odmítáme jakýkoliv dialog s útočníkem a tyranem,“ řekl agenturám jemenský aktivista Mohammed Ibrahím z protestního hnutí Mladí pro změnu, která organizuje protesty již od konce ledna.

„I kdyby dialog začal, toto místo neopustíme,“ dodal v odkazu na stanový tábor u univerzity v Saná, kde se demonstranti shlukují už třetí měsíc.

Ministři zahraničí bohatých států Perského zálivu naléhali v posledních dnech na Sáliha, který zemi vládne od roku 1978, aby předal moc viceprezidentovi a vytvořil vládu národní jednoty, vedenou opozicí.

Protestující ale požadují odstranění celého Sálihova režimu a chtějí prezidenta postavit před soud za útoky na demonstrace, které způsobily smrt minimálně 125 lidí.

×