Protivládní demonstrace v Sýrii se dále šíří. V přístavu Latakía na severu země zemřelo o víkendu dvanáct lidí a syrská vláda povolala do čerstvě vzbouřeného města armádu. Protesty pokračovaly v minulých dnech také v Jemenu a v Jordánsku.
Syrské protivládní protesty se o víkendu rozšířily z okolí jižního města Dará na pobřeží, kde zvláště v přístavu Latakía přerostly v otevřené násilí. Demonstranti zde s větší či menší intenzitou bojovali s bezpečnostními složkami po dva dny. Při střetech zemřelo nejméně dvanáct osob. Další desítky byly zraněny.
V menší intenzitě pokračovaly protesty také v Jordánsku a Jemenu. Tam je však situace stále víc nepřehledná.
Syrská vláda se snaží vlnu protirežimních demonstrací, při kterých zahynulo už nejspíše více než sto lidí, svést na „zahraniční podvratné živly", „muslimské fundamentalisty" a „gangy ozbrojenců". Dle místních aktivistů ale za většinu úmrtí může střelba policie do demonstrantů, kteří se tímto dále radikalizují.
Během víkendových srocení v Latakíi zapálil takto rozvášněný dav budovu vládnoucí strany Baas. K podobným incidentům došlo i v dalších městech.
Nepokoje v Latakíi jsou přitom pro syrský režim velmi citlivým tématem. Přístav leží jen tři sta padesát kilometrů severně od Damašku. Z větší části jde o sunnitské město, je však i domovem šíitské sekty Alavitů, ze které pochází velká část vládnoucí vrstvy, včetně prezidenta Bašára Assada.
Protivládní protesty začaly před více než týdnem v jihosyrském městě Dará, kde se dle zpráv z pondělního odpoledne opět vydaly do ulic na čtyři tisíce lidí. Demonstranti žádají zejména ukončení výjimečného stavu. Tento v Sýrii platí už osmačtyřicet let a s argumentem národní bezpečnosti umožňuje režimu zatýkat i zakazovat strany, spolky a shromáždění bez dalších právních náležitostí.
Ve snaze o ukončení protestů prezidentův úřad již slíbil, že stav nouze zruší; neuvedl však žádné datum, do kterého tak míní učinit. Většina komentátorů se proto netají podezřením, že jde jen o zdržovací taktiku.
Vedle zrušení stavu nouze žádají demonstranti také boj s korupcí, demokratizační reformy či lepší životní podmínky. Objevují se i volání po úplné změně režimu, tento požadavek je ale zatím jen menšinový.
Podle damašských dopisovatelů listu The Guardian se mnoho Syřanů současně domnívá, že si prezident Assad neuvědomuje, jak je situace vážná. Sám prezident se totiž k násilnostem až dosud téměř nevyjádřoval. Jeho první tematický projev je ohlášen až na úterý.
„Nepromluvil k nám celou dobu, co na Středním východě probíhají nepokoje,“ citují reportéři Guardianu jednoho z obyvatel Damašku. „Nyní zde bylo mnoho lidí zabito, a on pořád nevystoupil. Osobně neřekl ani slovo.“
V minulých dnech mluvili za režim jenotliví členové vlády anebo Assadova osobní mluvčí.