Za „výplod spiknutí vnějších sil“ označil syrský prezident Bašár Assad násilné protesty a nepokoje, které zasáhly jižní a severozápadní část země v minulých deseti dnech. Řekl však také, že „všechny, již vyšli do ulic, nelze považovat za konspirátory“, že „reformy jsou nutné“ a že příprava prováděcích zákonů „trvá moc dlouho“.

„Jsem oddán syrskému lidu, a každý, kdo tento životní postoj sdílí, zůstane vždycky stát se zdviženou hlavou,“ uvedl dále Assad během středeční řeči v parlamentu, kterou zároveň přenášely syrské televize.

Agentury hodnotí projev, jenž měl dle očekávání odhalit důsledky vývoje v posledních dnech, jako překvapivě neústupný. Všeobecně se předpokládalo, že prezident vyjde vstříc protestnímu hnutí významnějším ústupkem, konkrétně zrušením výjimečného stavu, platného od roku 1963.

Odkazem na zahraniční komplot však Assad promluvil plně v duchu dosavadní rétoriky režimu. Ta svalovala vinu za násilí na „ozbrojené gangy“ a „izraelské agenty“, a jakoukoliv odpovědnost bezpečnostních složek popírala.

Prezident nicméně také zdůraznil, že si důležitost žádaných změn uvědomuje a že je prosadí nezávisle na jakémkoliv tlaku ze zahraničí. Prohlásil dále, že nikdy nedal bezpečnostním složkám rozkaz do demonstrantů střílet, že mu osudy lidí v Dará stále leží na srdci.

Protirežimní protesty začaly v Sýrii 18. března právě v jižním městě Dará. Demonstrace, které provázelo házení kamenů, zapalování budov spojených s vládnoucí mocí a později i střelba, se postupně rozšířily i na severozápadní pobřeží, především do přístavního města Latakía. Podle informací Human Right Watch bylo za uplynulé dny zabito nejméně šedesát osob. Syrští aktivisté však mluví až o několika stovkách mrtvých.

„Vím, že syrský lid čekal na tuto řeč od minulého týdne, ale já jsem chtěl mít k dispozici plný obrázek toho, co se děje, (...) abych se vyhnul emotivnímu proslovu, jenž by se ve chvíli, kdy na Sýrii cílí naši nepřátelé, minul účinkem,“ zdůvodnil Assad ještě fakt, že od počátku protestů osobně veřejně nepromluvil.

Žádná revoluce

Podle informátorů velkých agentur byl samotnými Syřany projev přijat spíše kladně, místy až s nadšením. Assad byl během řeči několikrát přerušen potleskem a skandováním vlasteneckých hesel. Dle státních médií jásali také lidé na ulicích.

Analytikové BBC i katarské televize Al Džazíra v této souvislosti připomínají, že trochu netypickou reakci na řeč třeba brát v kontextu posledních událostí. Z něho vyzdvihují celkem pět faktorů:

Za prvé, četní představitelé režimu už minulý týden slibovali dílčí reformy. Prezident tyto sliby teď de facto potvrdil. Konkrétně má jít o liberalizaci mediálních zákonů, nová protikorupční opatření a garanci větších občanských svobod.

Za druhé, Assad v úterý — to jest den před projevem — přijal rezignaci kabinetu Muhammada Nádžího Utriho. Ten byl ve funkci od roku 2003 a byl spojován se současnými problémy země víc než Assad, přestože vláda nemá v Sýrii velkou moc.

Dále též v úterý proběhly v Damašku, Aleppu a dalších městech velké demonstrace stoupenců režimu. Přestože velké agentury uvádějí, že šlo o inscenovaná srocení a že například členové syrských odborů měli povinnou účast, reportéři Al Džazíry dodávají, že nálada na místě byla skutečně spontánní. Lidí se sešly desetitisíce (syrská média uvádí „miliony“), což je řádově více než při podobných manifestacích v Egyptě nebo Tunisku. Účastníci také nevyjadřovali absolutní podporu režimu, ale spíš věrnost Sýrii či prezidentu Assadovi osobně. Mnozí konečně v osobních rozhovorech přiznávali nutnost reforem, jen se vymezovali vůči revoluci, konstatují zdroje katarské televize.

Za čtvrté je potom třeba zohlednit fakt, že syrský režim pracuje s motivem vnějšího nepřítele (zjm. Izraele) dlouhodobě a z části i oprávněně. Bašár Assad navíc už jednou volání po změně ustoupil, a to na samém počátku arabské protestní vlny. Podle tematické připomínky listu The Guardian bylo již v zimě v Sýrii propuštěno 260 politických vězňů, snížena doba základní vojenské služby o tři měsíce, uvolněn přístup k internetu včetně sociálních sítí a zavedeny nové dotace na nejčastěji používaná topiva.

Kdo Sýrii vládne?

Současný režim panuje v Sýrii od roku 1963. Jeho oficiálním pilířem je strana Baas, která ve své ideologii spojuje prvky socialismu a arabského nacionalismu. Podobná strana například podpírala i Husajnův režim v Iráku.

Faktickou moc nicméně drží širší rodina Assadů, jejíž hlava — zmíněný prezident Bašár Assad — převzala vládu po smrti prezidenta-zakladatele, vlastního otce Háfize v roce 2000. Vedle Assadovců mají v Sýrii velký vliv i tajné služby. O jeho rozsahu se analytikové přou.

Většina Syřanů vyznává sunnitský výklad islámu, sama rodina Assadů však patří k šíitské sektě alevitů. Ta je pokládána za nejsekulárnější odnož dané větvě. Alevité například nechodí do mešit, neuznávají islámské právo šaría ani netrvají na zahalování žen.

Vedle této náboženské skupiny žije v Sýrii i řada dalších menšin včetně křesťanů a drúzů. Vládnoucí elita využívá k upevnění vlivu jak různých specifik mezi těmito komunitami, tak už vzpomínaného výjimečného stavu. Ten již osmačtyřicet let umožňuje režimu potlačovat jakékoliv veřejné aktivity, kupříkladu protesty, islamistické iniciativy nebo působení nezávislých politických stran.

Další informace:

Al Džazíra Assad blames 'conspirators' for Syria unrest

BBC News Syria's President Assad vows to defeat 'plot'

BBC News Syria: Assad regime looks to bolster itself

BBC News Syria protests: How secure is President Assad?

The Guardian Assad blames conspirators for Syrian protests

The Guardian Syrian president sacks cabinet in effort to quell protests

The Guardian Syrians join the Arab protests