Protesty v Sýrii dále sílí, režim mluví už o ozbrojeném povstání

Roman Bureš

Protesty v Sýrii pokračují navzdory kombinaci ústupků a výhrůžek. K poslední velké razii došlo při demonstraci v Homsu, kde policie rozbořila i vznikající stanové městečko. Deník Washington Post mezitím zveřejnil důkazy o vazbách syrských disidentů na USA.

Protesty v Sýrii se stupňují a šíří se do dalších měst. Posledním ohniskem protivládních demonstrací se stalo město Homs, ležící na severozápadě země. Asi dvacet tisíc lidí obsadilo v noci na úterý jeho hlavní náměstí a žádalo odchod prezidenta Bašára Assada.

Lidé vyšli do ulic na protest proti smrti dvanácti demonstrantů, které ve městě zabily bezpečnostní složky o víkendu. Centrum Homsu bylo dle svědků vyklizeno před rozedněním po násilném zásahu speciálních jednotek.

Vývoj situace v průběhu noci - tedy do vlastního zásahu - není doposud vyjasněn. Policie dala demonstrantům na odchod čas do půl třetí ráno. Poté měla dle některých svědků začít střelba. Jiní z přítomných ale uvádějí, že je vyhnal údajně slzný plyn.

Ani údaje o případných obětech nejsou prozatím známy.

Někteří z protestujících si na místě v pondělí postavili stany a přejmenovali homsské náměstí na Tahrír (Osvobození). Stalo se tak podle náměstí v Káhiře, kde se konaly protesty proti bývalému egyptskému vládci Husnímu Mubarakovi. Nejodhodlanější z demonstrantů chtěli na místě zůstat do té doby, než prezident Asad odstoupí. Pořádkové síly však vznik stanového městečka odmítly tolerovat.

Změna rétoriky

Protestní atmosféra v Sýrii se začala radikalizovat přibližně před měsícem. Režim nejprve reagoval přímou represí dosud nezdokumentovaného rozsahu, pak ale postup zmírnil.

Na počátku tohoto týdne se ovšem situace opět změnila. Státní televize v pondělí večer odvysílala prohlášení ministerstva vnitra, v němž byly demonstrace označeny za ozbrojené povstání militantních salafistů, které je potřeba nemilosrdně potlačit.

Výraz salafisté je používán pro nejradikálnější islamistické skupiny v sunnitské větvi islámu, které se většinou považují za spolubojovníky Al-Káidy.

Syrská vláda se tak dle pozorovatelů snaží - podobně jako před časem režim v Libyi - odůvodnit zásahy proti demonstrantům tím, že je označí za útočící islamistické fanatiky. Ještě na konci března přitom protesty byly vydávány za dílo zahraničních agentů a vzniklé násilí dáváno za vinu ozbrojeným gangům.

Podle syrské opozice zahájí pondělní prohlášení rozsáhlý zásah proti ní pod záminkou boje s terorismem.

Ústupky bez účinku

V prvních dubnových týdnech se režim pokusil utlumit protestní atmosféru rovněž příslibem několika ústupků, včetně obměny vlády. Také v průběhu tohoto víkendu prezident Assad zopakoval slib, že dojde ke zrušení výjimečného stavu. Ten v zemi trvá bezmála padesát let a de facto legalizuje většinu politických represí.

Zda bude slib opravdu dodržen, není prozatím jisté. Opatření má navíc nahradit nová sada protiteroristických zákonů, která by podle kritiků měla mít prakticky stejné důsledky.

Vláda současně začala s propouštěním politických vězňů, čímž chtěla formálně dostát i druhému z hlavních požadavků protestujících v minulých týdnech. Dnes ovšem agentury uvádějí, že po poslední vlně represí začala většina demonstrantů volat rovnou po změně režimu, nikoliv po dílčích reformách.

Také dle zpravodaje televizní stanice BBC z oblasti neměly ústupky na protesty očekávaný účinek. První násilné nepokoje většího rozsahu byly zaznamenány okolo 20. března v jihosyrském městě Dará. Odtud se rozšířily na sever do Latakíe a Baníasu i do hlavního města Damašku. Při potlačování demonstrací zatím zemřelo na 200 lidí.

Peníze od Američanů

Nezávisle na současném dění otiskl deník Washington Post v pondělním vydání zprávu, že americké ministerstvo zahraničí tajně financovalo akce syrské opozice jak v exilu, tak uvnitř země. Vyplývá to prý z depeší ministerstva, které zveřejnil server WikiLeaks.

Z amerických peněz měla být financována zejména satelitní televize Barada TV se sídlem v Londýně. Stanice je napojena na organizaci Hnutí za spravedlnost a rozvoj, složené z uprchlých syrských disidentů.

Od roku 2006 věnovali Američané na provoz televize více než šest milionů dolarů. Financování syrské opozice začalo za vlády amerického prezidenta George Bushe a pokračovalo i za Baracka Obamy. Dělo se tak i přesto, že současná americká vláda chtěla obnovit vztahy se syrským režimem.

Zda financování pokračuje i v současnosti, není ze zprávy zřejmé. Odtajněné depeše ale naznačují, že ministerstvo mělo na podobné programy vyhrazeno peníze minimálně do září minulého roku.

Další informace:

BBC News Syria protests: Homs city sit-in 'dispersed by gunfire'

BBC News Syria protests: 'Armed insurrection won't be tolerated'

BBC News Assad changes tack - but will it work?

The Guardian Syrian forces fire into crowds as protesters defy warnings in Homs

The Guardian Syrian protesters call for end of regime at mass funerals

The Washington Post US Secretly Backed Syrian Opposition Groups, Cables Released by WikiLeaks Show

    Diskuse
    April 20, 2011 v 11.11
    Aktualizace
    Stav nouze, platný od roku 1962, byl syrskou vládou v úterý večer opravdu odvolán.