Radnice městské části Brno-střed podá kvůli chystanému prvomájovému pochodu pravicových extremistů v Brně ústavní stížnost. Schválili to zastupitelé.

Radnice se tak chce bránit proti rozhodnutí brněnského krajského a Nejvyššího správního soudu, zveřejnila ve středu městská část v tiskové zprávě.

Soudy totiž zrušily zákaz pochodu, který radnice vydala, a umožnily tak konání akce, jíž pořadatelé dali motto Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí.

Ústavní soud by měl podle zastupitelů posoudit, zda v České republice není porušováno právo obcí na samosprávu. „Má-li obec chránit zájem svých občanů a bezpečnost v ulicích, pak současnou podobou shromažďovacího zákona je tato její role značně omezena," uvedla městská část.

Podle starosty Libora Šťástky z ODS chce radnice dosáhnout také toho, aby ze shromažďovacího zákona zmizela třídenní lhůta pro posouzení akce. Podle něj je krátká, doslova diskriminační.

I kvůli ní radnice v zamítavém stanovisku k pochodu argumentovala zejména dopravními komplikacemi, které akce vyvolá, a nikoli podezřením, že akce bude zaměřená proti menšinám a bude šířit nenávist.

Proti pochodu jsou občanské iniciativy, policisté i úředníci

V jihomoravské metropoli pak vznikla iniciativa Brno blokuje, jejímž úmyslem je nenásilně zamezit pochodu pravicových extremistů městem. Průvod se má konat ve dvou trasách.

Podle organizátorů nenásilné blokády pochodu neonacistů zkušenosti z minulých let potvrzují, že stoupenci a stoupenkyně nacismu a rasismu chtějí provokovat, šířit nenávist a strach. Brno blokuje považuje neonacistický pochod čtvrtí, kde bydlí romské rodiny, za symbol.

„Symbol toho, že 66 let po skončení druhé světové války a dva roky poté, co se neonacisté pokusili upálit romskou rodinu ve Vítkově, se společnost nedokáže s hrozbou šíření strachu, nenávisti a násilí vyrovnat. Pokud se nerušeně projdou za skandování rasistických hesel brněnskými ulicemi na trase Koliště — Cejl — Milady Horákové, dodá jim to nejen pocit, že ulice jsou jejich, ale i sebevědomí k dalším útokům,“ uvedli organizátoři v tiskovém prohlášení.

Iniciativu Brno blokuje již podpořila například zpěvačka Iva Bittová, herec a moderátor Jan Kraus, politolog Jiří Pehe, filosof Erazim Kohák, brněnští herci Jiří Kniha a Jiří Vyorálek, herečka Simona Babčáková, hudební skupiny Midi Lidi a Čoko Voko nebo teolog Ivan Štampach.

„Ve věku strachu a nenávisti je naší jedinou ochranou solidarita. Ohrožení svobody a lidské důstojnosti kohokoliv z nás ohrožuje nejen nás všechny, nýbrž také tuto zemi jako místo soužití ve svobodě, úctě a dobré vůli. Z dálky děkuji Brnu, že blokuje,“ podpořil z Prahy nenásilnou blokádu filosof Erazim Kohák.

A herec a moderátor Jan Kraus pak uvedl, že jako každý normální a jen trochu vzdělaný člověk ví, že rasismus je základem nejhoršího lidského počínání.

„Dějiny to dokazují jednoznačně. Čím více nás bude dávat najevo, že jsme připraveni si svoji svobodu stejně jako nevinné spoluobčany hlídat, tím menší je riziko, že náckové něco provedou. Děkuji Vám za Vaši iniciativu a plně ji podporuji. V duchu jsem s Vámi,“ doplnil Kraus.

Nenásilnou akci Brno blokuje organizují dobrovolníci a dobrovolnice různých názorů z různého prostředí a různého věku. Náklady akce financují z vlastních zdrojů. Současně upozorňují, že nenásilná blokáda neonacistického pochodu není organizována žádnou politickou stranou či hnutím a nemá za cíl jakoukoliv politickou stranu či hnutí propagovat.

Proti konání akce se pak už dříve vyslovila i městská policie, a to kvůli bezpečnosti, zároveň navrhla změnu trasy. Taktéž brněnští zastupitelé prvomájový průvod odsoudili. Nesouhlasné stanovisko dal i dopravní podnik kvůli nutnosti omezovat dopravu, státní policie, magistrátní odbor dopravy i úřad městské části Brno-sever.

V usnesení zastupitelstva se nezvykle otevřeně mluví o tom, že pochod pořádají neonacisté a že jde o „nenávistnou akci proti příslušníkům národnostních menšin žijících v Brně", která má za cíl „vyvolat strach, napětí a konflikty".

Policie pak připravuje v souvislosti s celou akcí masivní bezpečnostní opatření. Petr Lessy již dříve zdůraznil, že na akci budou dohlížet nejen policisté z jižní Moravy, ale pomohou jim i jejich kolegové z dalších regionů. Policie chce podle Lessyho postupovat tak, aby prý extremisté pochopili, že jim v Brně „pšenka nepokvete“.

Vedení policie se nelíbí, že radikálové pořádají ve městě své prvomájové akce poměrně často. „Nechceme mít z Brna válečnou zónu, ale projevy nestandardního chování nebudeme tolerovat,“ uvedl k tomu jihomoravský policejní šéf Tomáš Kužel.

Oznamovatelé akci na počátku označili za oslavu Svátku práce. Prvomájový pochod přitom pořádá Dělnická mládež, která je například podle výboru pro národnostní menšiny brněnského zastupitelstva napojena na neonacistickou scénu.

Sdružení Dělnická mládež je také propojeno s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS). Předchůdkyní DSSS byla před časem zrušená Dělnická strana (DS). Její činnost ukončil Nejvyšší správní soud kvůli radikálně extremistickým postojům jejích členů.