Sobotní zákrok policie proti lidem včetně modlících se kněží v Krupce na Teplicku byl podle ministerstva vnitra v pořádku. Lidé zde blokovali přístup na sídliště obývané Romy, kam nechtěli pustit pochod svolaný Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS), uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo.

Pořadatelé to odmítají, kvůli zásahu proti bohoslužbě připravují právní kroky a ústavní stížnost a souhlasí s nimi i předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová, podle které byly i jiné postupy, jak situaci vyřešit.

„Policie může, pokud tak neučiní úřad, shromáždění rozpustit, pokud se odchýlí od oznámeného účelu, a to se stalo. Hesla, která zaznívala, směřovala k popírání práv občanů pro jejich národnost, což je zákonný důvod shromáždění rozpustit,“ uvedla Šabatová pro Deník Referendum.

Podle Šabatové je ale policie povinna situaci stále vyhodnocovat a volit přiměřené postupy a prostředky. „Je povinna postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem, potud zákon o policii,“ doplnila Šabatová.

Byl-li účel ochránit právo DSSS na shromažďování, pak odkloněním jejich pochodu by podle jejího názoru vznikla újma nepatrná, a nebylo by zasaženo — zcela nepřiměřeně včetně zranění — do práv několika desítek účastníků protestního shromáždění.

Naopak podle ministerstva vnitra byl zásah maximálně korektní a v souladu se zákonem. Jeden z účastníků se prý proti zasahujícím policistům choval agresivně. Policisté podle ministerské zprávy nezasáhli proti náboženskému shromáždění, ale proti protidemonstraci, která blokovala nahlášený pochod DSSS.

„Pokud je však údajně náboženské shromáždění protidemonstrací proti určitým politickým názorům, nejde o výkon náboženské svobody. Uvedené shromáždění církve je jen běžným shromážděním bez oznámení, a je tak třeba s ním nakládat," tvrdí ministerstvo vnitra v tiskové zprávě.

„Policie ale mohla pochod svojí autoritou odklonit, a to právě proto, aby předešla násilnému zásahu proti protestujícím a mimořádně nevhodnému společenskému vyznění: tedy že brutálně rozehnala protestní shromáždění, aby fakticky umožnila DSSS veřejně vyzývat k omezování práv Romů, myslí si Anna Šabatová.

„Příslušníci antikonfliktního týmu naopak radili Romům, aby šli domů do svých bytů a svou existencí neprovokovali. Jako by Romové neměli právo na lidskou důstojnost, na svobodu pohybu, na bezpečí. S názorem ministerstva zásadně nesouhlasím," uzavřela Šabatová pro Deník Referendum.

Také Evžen Martínek z iniciativy V Ústí neonacisty nechceme s výkladem ministerstva vnitra nesouhlasí. Připravují proto ústavní stížnost, která by měla tento problém řešit. Dodal, že navíc zvažují žalobu na policii za způsobenou újmu některým účastníkům jejich akce.

Policie odmítá i tvrzení, že chránila pravicové extremisty. Po demonstraci policisté zatkli šestadvacetiletého Slováka. Soud ho v úterý potrestal podmíněným půlročním trestem s dvouletým odkladem. V projevu, který měl na shromáždění DSSS, podněcoval k nenávisti k etnické skupině obyvatel. Soud mu zabavil i věci s nacistickými symboly, které měl ale během akce zakryté.

Podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva Moniky Šimůnkové jsou akce jako sobotní pochod DSSS velmi nebezpečné. „Romové byli konfrontováni s hrubými urážkami, výhrůžkami a byli nuceni vyklidit prostranství u svých domovů před agresivními příznivci DSSS. Devastující vliv má tato situace především na děti, u kterých může mít důsledky na jejich další vývoj i pocit bezpečí," uvedla ve středu ve svém prohlášení.