Po dění v Novém Bydžově a Krupce lze říci, že státní instituce — ministerstvo vnitra, státní správa na městských úřadech a policie — si daly podivný cíl: ochraňovat neonacisty a další rasisty i za cenu úmyslného porušování zákonů.

Tyto instituce se odvolávají na ochranu svobody shromažďování a projevu, samy se však porušování shromažďovacího zákona dopouštějí. Na posledních shromážděních v Novém Bydžově a Krupce na Teplicku, nahlášených Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) a podporovaných militantními neonacistickými organizacemi Národní odpor a Autonomní nacionalisté, řečníci jednoznačně porušovali zákony. Zástupci městských úřadů ani policie proti tomu však ani jednou nezakročili. Naopak, v obou případech zasáhli proti odpůrcům nacismu — a to i za cenu porušení Ústavy ČR. Vše se děje pod metodickým vedením ministerstva vnitra. (Viz i článek Městský úřad a policie v Bydžově fatálně selhaly, nečinně přihlížely rasistickému štvaní proti menšinám.)

Jak státní instituce porušovaly v Krupce zákony

Policisté násilně rozehnali zcela legální náboženské shromáždění. Zbili přitom i dva duchovní. Toto počínání jim umožnilo ministerstvo vnitra, které přišlo s „právním posudkem“, že náboženské shromáždění nemá přednost před nahlášeným pochodem. Ministerští úředníci ovšem vyjadřovali již po událostech v Novém Bydžově nelibost nad tím, že antinacisté využívají institutu náboženského shromáždění, takže bylo od počátku jasné, jak dopadne jimi zadaná „právní expertíza“.

V Listině základních práv a svobod se krom jiného píše i toto: „Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám, nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.“

Ve shromažďovacím zákoně pak stojí, že shromáždění musí být oznamována…, s výjimkou: shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání. Vyložit tato ustanovení jinak může opravdu jen vnitrácký posudek.

Policisté vyháněli z chodníků lidi, kteří přihlíželi neonacistickému pochodu. Na něco takového nemá policie právo. Ta je na místě kvůli tomu, aby oddělovala znepřátelené skupiny, nikoli aby zakazovala místním lidem se volně pohybovat na chodníku, kudy nahlášený pochod nešel (neonacisté samozřejmě pochodovali po silnici a jiní policisté je od chodníků oddělovali). Policie (nejspíš velitel opatření) se tak dopustila omezování osobní svobody a zneužití pravomoci úřední osoby.

Zástupci městského úřadu a policisté nerozpustili neonacistické shromáždění ani jinak nezasáhli ve chvíli, kdy zde docházelo ke zjevnému porušování zákona. Tím se dopustili trestného činu zneužití pravomoci veřejné osoby (a možná i dalších trestných činů). Policii si každý demokratický stát zřizuje kvůli tomu, aby dbala na dodržování zákonů — tedy kromě České republiky. V ČR naopak policie ochraňuje ty, kteří zákon porušují. A dovolit si to může proto, že její počínání zaštiťuje za pomoci zjevně zmanipulovaných „právních posudků" ministerstvo vnitra.

Pravý účel akce v Krupce: „Volte DSSS“

Tomáš Vandas za pomoci evidentních lží nenávistně štval proti Romům i proti zastáncům lidských práv, stejně jako v Novém Bydžově: „Ti, co protestují proti nám, hájí rasismus, hájí zvýhodňování občanů a porušování zákonů. To jsou naši odpůrci. To je ta svoloč, spodina. A já vám garantuji, že přijde doba, kdy v této zemi obnovíme pořádek… Neustále tady dochází ke zvýhodňování občanů na základě barvy pleti… Jak je možné, že příslušníkům nepřizpůsobivé menšiny je vypočítáván důchod z průměrné mzdy v České republice?... Já doufám a věřím v to, že toto jsou stále česká města. A také naše zůstanou…. Přijde doba, kdy je vymetem (demokratické politiky — pozn. F.K.) a určitě s nimi spravedlivě zúčtujeme… Chci poděkovat dneska i policii České republiky, že si splnila svoje povinnosti…“

Je vždy zábavné, když ten, kdo oslovuje lůzu, v tomto případě nacistickou — rasistickou, hovoří o svých protivnících jako o svoloči a spodině. Tím nejen shodí sám sebe, ale zároveň přehrává komediální skeč, jemuž se hned tak něco nevyrovná. V tomto ohledu je třeba Tomáši Vandasovi poděkovat. Když ovšem vyvolává zášť a nenávist vůči jedné z menšin, dopouští se porušování zákona, který právě toto zapovídá.

Žádná menšina jako celek není „nepřizpůsobivá“ a Romům se nevypočítává důchod z průměrné mzdy, ale naprosto stejně jako všem ostatním českým občanům. Pravdivého však na Vandasových tvrzeních nebylo zbla nic.

Vandas české policii poděkoval oprávněně. Ta se — pod metodickým vedením ministerstva vnitra — evidentně rozhodla chránit Vandasovo shromáždění za jakoukoli cenu — včetně zmlácení postaršího řeckokatolického kněze a faráře Českobratrské církve evangelické.

(Viz i článek: Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví v ČR, se vyjádřil k události v Krupce.)

Z Vandase nakonec vypadl skutečný důvod, proč proti snížení trestu romských pachatelů, kteří brutálně zbili a znásilnili místního chlapce, protestují na sídlišti, kde žijí Romové, nikoli před Vrchním soudem:

„Je třeba volit skutečnou opozici, která v této zemi… nastolí vládu národní a sociální, která bude znamenat, že prioritu bude mít ve všech oblastech český člověk, český občan… První možnost, jak napravit situaci v Krupce, budeme mít při opakovaných komunálních volbách… Tady máte možnost zjednat nápravu alespoň tím, že zvolíte svého zástupce z naší politické strany na radnici…“

Tak i výkonný místopředseda DSSS Jiří Štěpánek: „Sešli jsme se proto, abychom vyjádřili odpor zdravé části národa, která nechce, aby se zde přepadávaly a znásilňovaly děti jen proto, že jsou Češi… Prostě se plnilo společenské zadání dělající z cikánského etnika výlučnou skupinu stojící nad zákonem… Zrádcům národa vystavíme politický konec…“

Vedle toho městský úřad i policie velkoryse přehlížely další protizákonné štvaní proti Romům na způsob: „Ptám se vás, souhlasíte s tím, aby stát toleroval napadání našich dětí ze strany nedotknutelného etnika?... Běžte a volte DSSS…“ (Jiří Petřivalský)

Pozdravný hold české policii: „Na stráž!“

Na závěr vystoupil nejmenovaný zástupce Ľudové strany Naše Slovensko. Ten si se svým stranickým kolegou, který hovořil v Novém Bydžově, v ničem nezadal:

„Kamarádi a kamarádky, chci vás pozdravit naším slovenským pozdravem, který zdejším policajtům nebude vadit: Kamarádi a kamarádky z Čech — Na stráž!.“

A měl pravdu, českým policistům skutečně tento pozdrav nevadil — oproti těm slovenským, kteří při zaznění pozdravu Na stráž! okamžitě zatýkají, a to bez ohledu na to, že to řekl i během shromáždění slovenských nacistů. (Viz Na stráž! zvolal Kotleba. Polícia ho zadržala a neonacistov rozohnala.)

Na stráž! byl pozdrav Hlinkových gard, což byla polovojenská organizace Hlinkovy slovenské lidové strany, která se během trvání fašistického Slovenského štátu za druhé světové války aktivně podílela na perzekuci Čechů, Židů, Romů a protinacisticky smýšlejících Slováků, včetně jejich transportu do nacistických vyhlazovacích táborů.

A soukmenovec Slovák pokračoval ve stejném duchu dál: „Sešli jsme se tu proto, abychom řekli svoje ne asociálním cikánským parazitům, kteří ubližují pracujícím slušným lidem a okrádají je a ještě i znásilňují staré ženy… A proto se ptám vlády české i slovenské, kdy začnou řešit asociální cikánské parazity.“

Slovenský rasista opakoval podobná prohlášení několikrát — zástupci městského úřadu i policie v tu chvíli opět němě přihlíželi. Nechali jej v klidu dohovořit, jen aby shromáždění DSSS, Národního odporu a Autonomních náckyonalistů mohlo být dokončeno. Policisté pochopitelně věděli, že o porušení zákona šlo, protože později — po ukončení neonacistické akce — zmíněného řečníka kvůli jeho rasistickému projevu zadrželi (a ten hned na druhý den dostal od českého soudu podmínku). (Viz Slovenský neonacista dostal za nenávistné projevy půlroční podmínku.)

Ve jménu „svobody“ k totalitě

Česká demokracie se sice nenápadně a pozvolna, ale přece jen začala posouvat od demokratického k policejnímu státu. V momentě, kdy koaliční strany jsou kvůli různým kauzám rozhádané a vláda nemá sílu cokoli řešit, nastupují úředníci ministerstva vnitra se svými „výklady zákonů“, které si nechali ušít na zakázku. A to tak, aby policie mohla pod jejich metodickým vedením beztrestně porušovat zákony.

Je příznačné, že jsou to právě úředníci ministerstva vnitra, kteří svým počínáním de facto razí cestu k nějaké formě autoritářského režimu. Jak známo, moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. A moc vnitráků a policistů je nyní — díky tomu, že politici se musejí zaobírat sami sebou — v podstatě neomezená.

„Díky“ úmyslnému porušování zákonů ze strany státních institucí ve prospěch extremistů se již nelze při ochraně lidských práv spoléhat na stát. A obávám se, že bezmoc, vycházející z této arogance státní moci, povede k velké radikalizaci.

Zcela bezmocní však nejsme, Ústava ČR s takovou situací počítá. V Listině základních práv a svobod se píše, že každý má právo „postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod…, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny“. A to je právě tento případ. Zmíněné státní instituce nesporně začaly napomáhat k zániku demokratického zřízení a ochrany lidských práv. Zbývá tedy jediné: vzít situaci do vlastních rukou.