Státní úředníci a policie porušují zákony, aby mohli pomáhat neonacistům
František KostlánPo událostech v Novém Bydžově a Krupce to působí, jako by si ministerstvo vnitra, státní správa na městských úřadech a policie daly podivný cíl: ochraňovat neonacisty a další rasisty i za cenu úmyslného porušování zákonů.
Po dění v Novém Bydžově a Krupce lze říci, že státní instituce — ministerstvo vnitra, státní správa na městských úřadech a policie — si daly podivný cíl: ochraňovat neonacisty a další rasisty i za cenu úmyslného porušování zákonů.
Tyto instituce se odvolávají na ochranu svobody shromažďování a projevu, samy se však porušování shromažďovacího zákona dopouštějí. Na posledních shromážděních v Novém Bydžově a Krupce na Teplicku, nahlášených Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) a podporovaných militantními neonacistickými organizacemi Národní odpor a Autonomní nacionalisté, řečníci jednoznačně porušovali zákony. Zástupci městských úřadů ani policie proti tomu však ani jednou nezakročili. Naopak, v obou případech zasáhli proti odpůrcům nacismu — a to i za cenu porušení Ústavy ČR. Vše se děje pod metodickým vedením ministerstva vnitra. (Viz i článek Městský úřad a policie v Bydžově fatálně selhaly, nečinně přihlížely rasistickému štvaní proti menšinám.)
Jak státní instituce porušovaly v Krupce zákony
Policisté násilně rozehnali zcela legální náboženské shromáždění. Zbili přitom i dva duchovní. Toto počínání jim umožnilo ministerstvo vnitra, které přišlo s „právním posudkem“, že náboženské shromáždění nemá přednost před nahlášeným pochodem. Ministerští úředníci ovšem vyjadřovali již po událostech v Novém Bydžově nelibost nad tím, že antinacisté využívají institutu náboženského shromáždění, takže bylo od počátku jasné, jak dopadne jimi zadaná „právní expertíza“.
V Listině základních práv a svobod se krom jiného píše i toto: „Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám, nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.“
Ve shromažďovacím zákoně pak stojí, že shromáždění musí být oznamována…, s výjimkou: shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání. Vyložit tato ustanovení jinak může opravdu jen vnitrácký posudek.
Policisté vyháněli z chodníků lidi, kteří přihlíželi neonacistickému pochodu. Na něco takového nemá policie právo. Ta je na místě kvůli tomu, aby oddělovala znepřátelené skupiny, nikoli aby zakazovala místním lidem se volně pohybovat na chodníku, kudy nahlášený pochod nešel (neonacisté samozřejmě pochodovali po silnici a jiní policisté je od chodníků oddělovali). Policie (nejspíš velitel opatření) se tak dopustila omezování osobní svobody a zneužití pravomoci úřední osoby.
Zástupci městského úřadu a policisté nerozpustili neonacistické shromáždění ani jinak nezasáhli ve chvíli, kdy zde docházelo ke zjevnému porušování zákona. Tím se dopustili trestného činu zneužití pravomoci veřejné osoby (a možná i dalších trestných činů). Policii si každý demokratický stát zřizuje kvůli tomu, aby dbala na dodržování zákonů — tedy kromě České republiky. V ČR naopak policie ochraňuje ty, kteří zákon porušují. A dovolit si to může proto, že její počínání zaštiťuje za pomoci zjevně zmanipulovaných „právních posudků" ministerstvo vnitra.
Pravý účel akce v Krupce: „Volte DSSS“