Ohlédnutí za Bydžovem aneb S čím pojedu na 1. máje do Brna

František Kostlán

Organizování protestních akcí občanské společnosti proti neonacistickým demonstracím by mělo podléhat určitým pravidlům. Akce by měly být striktně nenásilné a smysl mají pouze, když je podporují i místní obyvatelé. Bydžovští Romové zasluhují poděkování za svou odvahu.

Na to, zda se akce v Novém Bydžově vydařila a splnila svůj účel, se různí pohledy i mezi signatáři iniciativy Nový Bydžov není sám!, k nimž patřím. Zjevně záleží na tom, co si kdo od této akce sliboval nebo co si kdo od takových akcí slibuje obecně.

Naše země nepatří náckům

Mně osobně v tomto případě šlo, jako vždy, o více věcí zároveň. Obecně vzato, asi nejdůležitější je upozornit veřejnost na to, že našimi městy a obcemi pochodují zastánci hnědé totality, jako by jim naše země patřila. To se díky naší iniciativě a její akci v Novém Bydžově podle mě povedlo dostatečně. Každý, kdo se o to jen trochu zajímá, dnes ví, o co v celé záležitosti šlo. (A médii prošel jen jeden mediální šum: policisté vjeli do blokády na koních, ale nikdo z těch, kteří stáli v prvních řadách, v tu chvíli na zemi neseděl.)

Důležité je však pro mě i to, jestli se podaří krajně pravicovým extremistům (neonacistům, rasistům, antisemitům, xenofobům atd.) jejich akci překazit. Právě proto, aby si nemohli myslet, že naše země patří jim. Například v roce 2008 v Plzni, kde jsem společně s mnoha dalšími demonstroval proti náckům hned dvakrát, se to jednou podařilo, podruhé nikoli. Poprvé chtěli neonacisté, rasisti, antisemité pochodovat okolo Velké synagogy, ale plzeňský primátor jim radovánky zatrhl. Z nás protidemonstrantů se tak stalo pietní shromáždění, kde byli přední i plzeňští politici z pravicových i levicových stran, katolický biskup, vrchní rabín a spousta osobností (nikoli celebrit, ale skutečných osobností). Podle Plzeňanů šlo o největší demonstraci v Plzni po listopadu 89.

Soud ovšem rozhodl, že extremisté smějí svou akci uskutečnit v náhradním termínu. V celé věci jim velmi výrazně napomohli představitelé městské části Plzeň 3 i policie. Extremisté napřed vedli projevy, v nichž se to hemžilo rasistickými a xenofobními hesly — policie a samospráva nasadily masku mlčení a tolerance. Poté pochodovali před synagogou a policie jejich akci nerozpustila ani v momentě, kdy minimálně jeden z nich na nás, kteří jsme proti nim „chránili synagogu“, pokřikoval „Židi do plynu“.

„Úspěch“ tedy vystřídal „neúspěch“.

Policie i samospráva často pomáhají extremistům

Postupem doby se přihodilo víckrát, že náckové se za pomoci některých samospráv a policie mohli producírovat ulicemi, přestože během akce zjevně porušovali zákony. Stejným způsobem se to zvrhlo v Novém Bydžově.

×
Diskuse
March 23, 2011 v 10.35
co je smyslem blokády?
Nerozumím, proč "jediným skutečně účinným prostředkem proti extremistům" je pasívní blokáda jejich pochodu. Jakého účinku na extrémisty (!) dosahuje? Nemělo by se při volbě prostředku přihlížet třeba i k poměru sil, prostým počtům? V Drážďanech uspěla, ale při poměru asi 1:15 v neprospěch nácků. Co víc dokáže slabá blokáda nežli třeba špalír skandující hesla vyjadřující odpor a posměch? Podle mě blokáda v N. Bydžově jen (ale možná to není málo - jen nevím, jestli to bylo cílem) nechala vyjevit tristní nedostatky v práci policie. Jak velitele zásahu, tak zasahujících policistů. Jestli budou ty nedostatky (to je vlastně eufemismus - klidně mluvme o skandálu, ostudě...) propříště odstraněny, tak byla účinná, řekl bych.