Svědectví o policejní brutalitě v Novém Bydžově
Martin MarekPolicisté nepřiměřeně brutálním způsobem rozehnali protestní shromáždění Romů, obhájců lidských práv, zelených a pirátů v Novém Bydžově, píše účastník protestu, plzeňský studentský aktivista, Martin Marek pro Deník Referendum.
Protestní shromáždění se před jedenáctou dopoledne vydalo od místního hřiště směrem k nahlášené trase pochodu DSSS a neonacistů. Shromáždění bylo z původního záměru před začátkem změněno na náboženské shromáždění a na místě byla přítomna také farářka Církve československé husitské, která stanula v čele průvodu.
Od začátku bylo shromáždění pojaté jako nenásilné a mírové, na což byli účastníci opakovaně upozorněni stejně jako přítomní policisté. Po několika desítkách metrů, v těsné blízkosti ohlášené trasy pochodu DSSS, bylo shromáždění zastaveno Policií ČR.
Policie byla zjevně překvapena právní úpravou náboženského shromáždění a tím, že takové shromáždění nepodléhá ohlašovací povinnosti. Na několik desítek minut se tedy celý průvod zastavil a během vyjasňování zákonné úpravy mezi členy antikonfliktního týmu, policie a nakonec i zástupci města, proběhla společná modlitba pod otevřeným nebem.
Policie se chovala korektně, i když po celou dobu žádnému z účastníků nedokázala uvést jediný právní důvod, proč shromáždění vůbec zastavila. Z blízkého domu starší obyvatel křičel směrem k průvodu rasistická hesla, policie ani přes opakované upozornění členů shromáždění na toto porušování zákona nikterak nereagovala.
Jeden z policejních těžkooděnců, kteří zastavili shromáždění, neměl viditelné označení služebním číslem, a policie ani členové antikonfliktního týmu na opakované upozornění na tuto skutečnost také nikterak nereagovali. Nakonec farářka musela prokázat, že je opravdu farářkou a shromáždění bylo umožněno pokračovat ulicí Na Šarlejích až ke kostelu, který se nachází v těsné blízkosti Bydžovského náměstí.
Policie po celou dobu shromáždění chránila i přes snahu o provokaci ze strany příznivců DSSS a neonacistů, kteří se u kostela snažili vmísit mezi shromážděné. Po několika krátkých projevech se shromáždění vedené farářkou vydalo stejnou cestou zpět. Policie stále shromáždění chránila před provokacemi okolo postávajících skupinek neonacistů a příznivců DSSS.
V ulici Na Šarlejích, v místě, kde žijí místní Romové, a přímo v trase ohlášeného pochodu DSSS a neonacistů, se shromáždění zastavilo a farářka jej oficiálně ukončila a opustila. Cestu zpět k náměstí zahradili policejní těžkooděnci, z nichž někteří měli celokovové teleskopické obušky. Mezi shromážděné přišli členové antikonfliktního týmu Police ČR.
Antikonfliktní tým se snažil shromážděné upozornit, že stojí ve vozovce a že pokud chtějí, tak mohou stát na úzkém chodníku, někteří ze shromážděných si sedli na zem. I přes opakovaná ujištění od antikonfliktního týmu však nebyl umožněn průchod uličkou těm, kteří shromáždění opustili a chtěli se do něj zpět vrátit.
Nemám sympatie se Stranou zelených ani s Národním odporem, ale policie by mohla používat zasádu přiměřenosti a především mozek. Jistě občas na policejní násilí musí dojít, aby došlo k ochraně veřejného pořádku, stejně tak nelze se ubránit ani akcím provokatérů, kteří se naschvál nechají zmlátit, aby se v masmédiích zviditelnili, ale často to vypadá, že si těžkooděnci prostě "chtějí bouchnout". Vždy je však třeba rozlišovat odpovědnost konkrétního řadového policisty za své jednání a příkazy, které dostává od nadřízených a ti zas z vyšších míst, kterými rozhodují o zásahu a jeho plánované podobě.
Samozřejmě masmédia vzhledem ke své ideové orientaci některé policií (ať již oprávněně či neoprávněně) bité preferují a hájí, jiné nikoliv. Typicky násilí vůči nacionalistům, neonacistům, ale i anarchistům je pro ně v zásadě OK, kdežto když dojde na mladé sociální demokraty či členy Strany zelených, hodně se jich vůči policii zastávají.
Video z akce je i na youtube:
http://www.youtube.com/watch?v=GsH31hLtTDg
(A ten strach měli: mezi romskými účastníky byli snad vesměs dospělí muži; ženy, děti a starce vidět nebylo a někteří říkali, že je raději odvezli pryč z města k příbuzným nebo kam se dalo).
To k praktickému hledisku. Právní aspekt je ještě jednoznačnější. Jestliže byl pochod v souladu se zákonem, pak jeho omezování představovalo ohrožení svobody shromažďovací. Policii tím byl dán zákonný důvod k zásahu. Jinou otázkou je jeho přiměřenost. Riskovat nepřiměřený zákrok má ale smysl, když policie porušuje zákon nejen způsobem provedení zákroku, ale i jeho samotným účelem. Účel tohoto zákroku však v souladu se zákonem byl.
To už je snad všechno, co bych k tomu měl.
Museli k tomu zkrátka přistoupit tak trošku existenciálně, ne vždy se dá operovat v rámci zákona, což v ten den ostatně ukázala i policie - i na videu je dostatek neoznačených policistů a znemožňování průvodu, který povolení ze své právní úpravy nepotřebuje a to bez vysvětlení je znakem spíše Kocourkova než právního státu.
"Pokud jste ochotni odhodit vaše zásady kdykoli, kdy mají projít zkouškou, pak to nejsou zásady, ale záliby."
Jestliže poukazujete na to, že policie mohla nechat protestující na chodnících, tak proti tomu nic nenamítám. Tam by nebránili oznámenému pochodu a zároveň by mohli dát najevo své názory. Policie ovšem může tvrdit, že byli součástí blokády, takže pro pochod představovali nebezpečí. To by ale nemohla, pokud by předtím nedošlo k onomu beznadějnému zablokování trasy.
František Janák: Myslím, že určitý obrázek si můžeme udělat i na základě zpravodajství.
Já nejsem principiálním odpůrcem občanské neposlušnosti. Jen se domnívám, že je třeba s ní nakládat obezřetně. Nese v sobě totiž nedemokratický prvek - popírá obecně dohodnutá pravidla, tedy zákony.
Pochod DSSS pro mne důvod k občanské neposlušnosti nepředstavoval. Mohu se ovšem mýlit. Svůj názor jistě změním, pokud mě k tomu přesvědčíte.
To se Vám ale může podařit jen konrétními fakty (obsah hesel, transparentů, projevů nebo případné projevy násilí), nikoli obecným filosofováním.