Dělnická mládež podala žalobu kvůli zákazu demonstrace v Brně

ČTK

Občanské sdružení Dělnická mládež, sdružení mladých sympatizantů DSSS, podalo žalobu kvůli zákazu letošního prvomájového shromáždění v Brně.

Sdružení Dělnická mládež podalo žalobu kvůli zákazu letošního prvomájového shromáždění v Brně. Podle sdružení zakázal brněnský magistrát akci, aniž to mělo oporu v zákoně. ČTK o tom dnes informoval předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáš Vandas. Za výroky, které padly v Brně na 1. května v loňském roce, byl Vandas odsouzen k podmíněnému trestu.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Letošní prvomájový pochod zakázal magistrát s odůvodněním, že jej organizují lidé spojovaní s pravicovým radikalismem, a trasa měla navíc vést ulicemi města, v nichž bydlí sociálně slabí.

Mluvčí strážníků Denisa Kapitančiková k tomu tehdy uvedla, že by mohly vzniknout pouliční střety. Poukázala na to, že obdobné akce, které se v minulosti v Brně konaly, byly značně problémové. Na pochod mělo dohlížet podle ohlášení podaného na úřad jen deset pořadatelů, což bylo podle názoru policie málo.

Vandas tvrdí, že pochod byl zakázán za použití účelové a nesmyslné argumentace. „Pouze přesvědčivé a naléhavé důvody mohou ospravedlnit omezení svobody shromažďování. V daném případě takové důvody neexistují," uvedl.

Občanské sdružení Dělnická mládež je sdružení mladých sympatizantů DSSS. Strana vznikla jako nástupkyně Dělnické strany, kterou rozpustil letos v únoru Nejvyšší správní soud. Zdůvodnil to tím, že v programu, idejích a symbolech strany nalezl xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus, tedy ideologii spojenou s Adolfem Hitlerem.

Vandas byl letos i s dalšími představiteli DS odsouzen k podmínce a pokutě za výroky, které padly při loňském prvomájovém průvodu v Brně. Soud uznal obžalované vinnými ze tří trestných činů, a to z podněcování nenávisti vůči skupině osob, z hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení a z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Svými výroky se obžalovaní dotkli menšin, zejména Romů a přistěhovalců. Někteří z nich vyjádřili podle rozsudku podporu neonacismu. Verdikt je zatím nepravomocný.

    Diskuse
    RM
    December 5, 2010 v 14.58
    Podpořit
    Domnívám se, že je důležité v této věci plně podpořit svolavatele shromáždění. Ve hře jsou občanské svobody v té nejobecnější rovině,
    OW
    December 6, 2010 v 7.25
    Jo, jasně. Hlaně svoboda hajlovat, svoboda terorizovat, svoboda mlátit, svoboda vyhrožovat, svoboda pomlouvat.......,
    Ondřej
    December 6, 2010 v 8.3
    Trochu konstruktivního přístupu, pánové :)
    Ujasněme si tedy co ano a co ne. Svobodu pomlouvat jistě nikomu upírat nebudeme. Svobodu mlátit zas neuznává tuším ani Radek Mikula. Nebo se snad mýlím?

    Otázka pro Radka Mikulu: A jak se to má se svobodou hajlovat?

    Otázka pro Ondřeje Wolfa: Je třeba zakazovat shromáždění ve chvíli, kdy je jen podezření, že se tam bude hajlovat? Tedy předem odhadovat, co se bude dít a na základě toho setkání zabránit?
    OW
    December 6, 2010 v 9.39
    S ohledem na lidi, kteří jsou terčem tohoto a podbných uskupení ano, zakázat na základě podezření. I oni totiž mají právo na svobodu a její prožití. Veřejné hlásání či praktikování likvidačních teorií, byť jakkoliv (prozatím) zkryté a kamuflované, jim ji upírá.
    Ondřej
    OW
    December 6, 2010 v 9.50
    Alternativou by v některých situacích mohlo být oficiální jasné vyhlášení "pozor, tady se děje zlo". To by však muselo být dáno najevo v reálném čase a na příslušném místě, jistě by nestačilo "politické" tiskové prohlášení do TV zpráv v 19:00 večer, kdy už je po všem.
    Ondřej
    RM
    December 6, 2010 v 22.54
    Saša Uhlová: 1. "Svoboda mlátit" se za určitých okolností může jevit jako součást práva na nutnou obranu, které lze samozřejmě pojímat různě široce.
    2. Svoboda hajlovat je v Česku omezena trestním právem, podle kterého může být hajlování za určitých okolností trestným činem. V jiných zemích je právo hajlovat a jinak nenásilně projevovat politické názory právem naopak chráněno. Nerozumím ale souvislosti tohoto dotazu s daným shromážděním, resp. jeho ohlášeným účelem.
    December 7, 2010 v 11.16
    Širší diskuze
    Radek Mikula: Nereagovala jsem pouze na tento článek, ale i na předešlou diskuzi a také (což nebylo zřejmé) na debatu, kterou na toto téma už několik týdnů vedu na jiném fóru.

    Setkala jsem se s názorem, že i hajlování v tramvaji a volání hesla: "Cikáni do plynu", je pouze vyjádřením politického přesvědčení. A pokud chci toto nějak omezovat, omezuji tím svobodu vyjadřování. Chtěla jsem vědět, kde si stojíme, v jakých mantinelech se pohybujeme zde.

    Můj osobní názor je takový, že se tato demonstrace zakazovat neměla. (Když už se ptám ostatních.) Ale pokud potkám v tramvaji hajlující skiny, kteří posílají "Cikány do plynu", mám strach. A to nejsem Romka - tam někde se ta svoboda nechat někoho projevovat jeho politický názor zastavuje. Je to pro mě podobné, jako by někdo běhal po tramvaji s pistolí.

    A Ty jsi, Radku, neodpověděl, na můj dotaz. Napsals, že v ČR je svoboda hajlovat omezena trestním právem, ale co si o tom myslíš Ty? Je to podle Tebe správné?
    OW
    December 7, 2010 v 11.28
    Sašo, i kdyby se ta demonstrace uskutečnila a nehajlovalo se na ní, bylo by to jen proto, že zákon tlačí. Co se projevu názoru týče, zrovna tenhle se v historii 20tého století i vhistorii posledních let a měsíců projevil opravdu hodně.
    Navíc, to, co tahle uskupení předvádějí, i když nedojde k fyzickému násilí (někdy je ta hranice hodně tenká), zdaleka není prosté "projevení názoru". Je to demostrace síly, vůle tu sílu použít, směru a způsobu jejího použití.

    Ondřej
    RM
    December 7, 2010 v 21.19
    Saša Uhlová: Myslím, že na položenou otázku "Jak se to má se svobodou hajlovat?" jsem odpověděl.

    Pokud jde o to, jak by to být mělo, je třeba poměřit právo jednotlivce na svobodu projevu, do které patří i projevování sympatií k nacismu, s právem společnosti na omezování jevů, o kterých usoudí, že ji ohrožují.

    Otázka tedy stojí tak: ohrožuje hajlování současnou českou nebo jinou společnost natolik, aby musela sáhnout k jeho zákazu?

    Možná sis všimla, že raději kladu otázky, než na ně odpovídám.