Rozklad pravice a šance pro odpovědnou levici

Adam Borzič

Česká pravice je v rozkladu. Poslední kauza či spíše smršť kauz kolem Věcí veřejných ukazuje, že máme tu čest s nejodpornějším politickým bahnem polistopadové éry. Žijeme v zemi, kde kmotři performují v přímém přenosu.

Česká pravice je v rozkladu. Poslední kauza či spíše smršť kauz kolem Věcí veřejných ukazuje, že máme tu čest s nejodpornějším politickým bahnem polistopadové éry. Koalice „rozpočtové odpovědnosti“ připomíná klubko syčících zmijí. Ať už skandál Víta Bárty, respektive osud koalice dopadne jakkoli, jedno je jisté, jsme svědky čehosi tak otřesného, že nám pro to schází jakákoli míra. Sledoval jsem víkendové politické víření s úžasem a fascinací na hranici transu. Žijeme v zemi, kde kmotři performují v přímém přenosu.

Nedělám si žádné iluze o VV ani jejich podivuhodném zákulisním šéfovi, přesto považuji tento skandál za organický výhonek mafiánského kadlubu současné vládnoucí kliky. Tento apokalyptický rej je opravdovým zjevením. Konečně naplno víme, s kým máme tu čest. Zdá se mi fascinující, že od květnových voleb se veřejně ví o propojení Bárty a jeho VV s firmou ABL, ale nyní jakýmsi zázračným mediálním saltem začíná být toto spolčení nahlíženo takové, jaké od samého počátku bylo, tj. jako ohrožující pro demokracii. Je také fascinující, když se v šiku mravně pobouřených zachránců demokracie řadí představitelé dvou zbylých vládních stran, o jejichž napojení na soukromou sféru si špitají vrabci na střechách nejen pražských. Nad celou vládní krizí navíc visí mrak pochybnosti — není to jen výsledek boje jedněch kmotrů proti kmotrům jiným?

×
Diskuse
MN
April 12, 2011 v 13.10
Jak dlouho ještě?
Skličující je fakt, že všechny ty neuvěřitelné události nechávají náš národ zcela v klidu. Dvacetiletá kampaň, že neexistuje žádná alternativa, přinesla své plody. Nezbývá než (opět) čekat na nějaký globální kolaps...
April 13, 2011 v 11.10
Dle mého nejlepší článek za poslední dobu v DR. Smekám...
SH
April 13, 2011 v 19.07
Velká slova.
Tak, jako v této zemi nikdy nebyl komunismus, ba ani socialismus, tak tu nikdy, podotýkám nikdy, tedy ani za TGM, nebyla demokracie. Tím chci říct, že její konec proto vůbec nehrozí. Byla tady vždycky pouze zastupitelská demokracie sloužící především, ne-li jenom, miniaturní menšině vlastníků největšího bohatství a kapitálu. Snad s drobnou výjimkou poválečné revoluční euforie, která se ale vybila převážně ve znárodňování a okrajově třeba ve vyhánění jiných národností. Protipravicová vláda musí především vytvořit skutečně občanskou zastupitelskou demokracii. Prakticky zrušit tradici, podle níž zvolení zastupitelé se stávají nadobčany a prezident kupříkladu až zbožňovanou, nedotknutelnou svátostí. Instituce občanských dobrovolníků musí být rovnocennými partnery politiků, jinak se zastupitelská demokracie zvrhne v to, čím je nyní, i kdyby ji kočíroval sám pánbůh.
April 13, 2011 v 21.06
Hlásím se k autorově obavě o možná konec demokracie. Snad by sám souhlasil, že to, co tu máme od konce I. světové války byla formální demokracie střídaná otevřenou nebo nebo mírně zastřenou diktaturou, a že záchrana demokracie je možná, pokud se přičiníme taky o její rozvoj nebo jinak řečeno o její transformaci z demokracie formální v demokracii reálnou. Nebo ještě jinak, podle výroku Eduarda Beneše nad Masarykovou rakví, nahradit demokracii buržoazní demokracií humanitní.

Pokud se podaří, aby poslanci byli reálnými zástupci voličů a ne zástupci mocných ekonomických subjektů, je v pořádku, aby měli pro svou náročnou práci patřičné podmínky, aby byli dobře placeni a aby byli chránění např. před šikanou ze strany státních úředníků.
April 13, 2011 v 22.10
Pomůže střídání stráží?
No, nevím, zda současná krize jakkoli pomůže levici - ona také zrovna nemává křídly andělskými. Souhlasím s panem Hoškem, že demokracie tu nikdy nebyla, ani za TGM - i když za I. republiky existoval určitý étos. Po 20 letech "budování kapitalismu" jsme se ocitli v žumpě, jejíhož puchu se budeme dlouho zbavovat. Přál bych si, aby právě demokratická levice přispěla k "provětrání" - ale i ona je do toho smradu zahalena. Ten problém leží hlouběji, v samotném charakteru našeho socioekonomického a politického systému, v principech jeho fungování - především těch nepsaných.
April 14, 2011 v 0.05
Proti tomu, když se to vezme doslova, těžko lze, pane Kando, něco namítnout. Když mluvíme o šancích demokratické levice, musím zavést jedno rozlišení. Dnes je politika hrozně individualizována. Sledují se jednotlivci a jejich lidské vlastnbosti. Následkem nešťastné moralizace politiky, s níž přišel svého času Václav Havel, se politici volí nebo odmítají podle předpokládaných morálních postojů. Volič se staví do pozice morálního soudce nad politiky,

Patřím ke staré škole a pro mne jsou důležité politické programy. Vím, že

a) žádný program nemůže být realizován čistě, protože v poněrném systému sotva nějaká sztrana získá víc než polovinu mandátů a proto je vždy nutný koaliční kompromis;

b) žádný program nereprezentují světci, politici jsou stejně sobečtí, líní, krátkozrací jako my ostatní, proto kažfodenní politika bude vždy nedokonalou realizací politického programu, resp. politického kompromisu.

Je-li tu jaká šance, je to šance pro levicový program, tj. pro program angažovaného humanismu. V jakiési sociální psychologii politických stran hraje politický program stejnpu roli, jako v roli jednotlivce freudovské superego. Je tu tedy jakési přibližování, jakási tendence. A za ní bych byl vděčný.

Myslím, že jakýkoli odlišný výásledek voleb do sněmovny, pokud k nim teď (po prádninách?) dojde, by byl lepší než ten současný. A to mi stačí.
MP
April 14, 2011 v 0.12
Dnešní vládní krize je boj prohnilých proti prohnilým
- o tom nemůže být, myslím, žádné pochyby (i mně je slušných pravicových voličů líto, protože toto si snad ani důvěřivci obalamucení "řeckou hrozbou" nezasloužili).

A k článku A. Borziče - je to vynikající a dojemné. Jestli se ČSSD podaří obrodit sebe samu a potažmo i naši politiku a společnost, to záleží i na nás občanech - musíme na socdem působit a ovlivňovat vývoj v ní žádoucím směrem. Naopak zcela kontraproduktivní je ČSSD zavrhovat (pro její četné hříchy) a čekat na nějakou novou mesiášskou levicovou stranu, která samozřejmě nikdy nepřijde.
April 14, 2011 v 7.39
Souhlasím, pane Štampachu, bezezbytku. Nechtěl jsem, aby má poznámka vyzněla jako moralizace politiky - je to prostě povzdech nad současnou nechutnou situací. Ve skutečnosti je mi váš racionální přístup (volba podle programů a vědomí kompromisu) velmi blízký a ztotožňuji se s ním. Děkuji především za tu špetku optimismu.
April 14, 2011 v 15.07
Sdílím smutek Miroslava Nováka i dalších:
Redaktoři novin, rozhlasu i televize se zabývají kdejakým plkem Vandase, Johna nebo Kočí, ale na názory občanů se nikdy neptají. Veřejná média tak k destrukci společnosti přispívají přinejmenším stejnou měrou jako všichni ti političtí potentáti.
Mnoho občanů si přitom patrně uvědomuje, že rozklad o kterém Adam Borzič píše je výsledkem několik let trvajícího přeskupování sil na pravici ( k níž patří i část ČSSD).
Vše tak hraje do karet Bakalům, Kelnerům a Hávům, kteří tahají za provázky svých loutek.