Proč DR končí na Twitteru a proč vás zveme na Bluesky
×

#Pátrání po Silvestrovi

Pátrání po Silvestrovi: Dnešním Singapurem

Cyklus popisující autorovo pátrání po osudech prastrýce Silvestra, který zahynul za II. světové války jako dobrovolník při obraně Singapuru, zakončuje pohled na osudová místa, jak vypadají dnes.

Silvestrovo dětství a prvorepublikové Vémyslice

Předchozí pátrání nastínilo čtyři možnosti, jak prastrýc Jana Beránka během války o Singapur nedlouho po svých 22. narozeninách zahynul. Neméně zajímavá je však otázka, jaký byl jeho život v rodných Vémyslicích, než je opustil.

Silvestrova smrt, hypotéza čtvrtá: Evakuace ze Singapuru

Že prastrýc Jana Beránka zahynul při evakuaci na některé z lodí, které na poslední chvíli odvážely z ostrova v plamenech civilisty i vojáky, je málo pravděpodobné. Průběh těchto událostí je však zajímavý sám o sobě.

Silvestrova smrt, hypotéza třetí: Japonské zajetí a tajemné seznamy

Autor se dnes zabývá třetí možnou verzí skonu svého prastrýce, dobrovolníka Silvestra Němce, v důsledku obsazení Singapuru Japonci; variantou, že zemřel v zajetí ještě předtím, než je Japonci zanesli do evidence. Přibližuje život zajatců.

Silvestrova smrt, hypotéza druhá: Boje na kopcích Pasir Panjang

Po té, co autor v předchozím díle popsal nejpravděpodobnější smrt svého prastrýce Silvestra během masakru v singapurské Alexandřině nemocnici, se dnes začíná věnovat dalším, méně pravděpodobný, avšak o nic méně pozoruhodným, hypotézám.

Silvestrova smrt, hypotéza první: Masakr v Alexandřině nemocnici

V dnešní části vyprávění se autor věnuje první a nejpravděpodobnější variantě smrti svého předka, který padl jako dobrovolník za druhé světové války v Singapuru.

Pátrání po Silvestrovi: Pád Singapuru a nezvěstný Silvestr

Autor se v dalším díle vyprávění po osudu dostává ke klíčovému bodu: obsazení Singapuru Japonci, jež se často označuje za nejostudnější porážku v dějinách britské armády. V textu se dovíte proč.

Pátrání po baťovácích

Ondřej Vaculík čte Beránkovo Pátrání po Silvestrovi v kontextu vzpomínkové Dělnické knihy svého „taty“ Ludvíka. Reflektuje při tom nejen rekonstrukci fenoménu baťovské výchovy mládeže, ale také archeologií individuálních osudů.