Ve Fukušimě se nedaří utěsnit puklinu. Radioaktivita stále uniká

Jakub Patočka

Pracovníci ve Fukušimě si zatím neporadili s puklinou, kterou uniká radioaktivní voda z druhého reaktoru. Podle odhadů Evropského výboru pro rizika radiace kontaminace z Fukušimy vyvolá v příštích padesáti letech 400 tisíc případů rakoviny.

Provozovatel elektrárny firma Tepco se od pátku pokouší utěsnit puklinu, která se objevila ve druhém reaktoru, a podle hodnot radiace naměřených v jejím okolí je zdrojem úniků radioaktivity z elektrárny do moře, v němž soustavně narůstá kontaminace.

Tepco prozatím vyzkoušelo k ucpání pukliny beton, polymery, piliny i rozcupovaný papír, ale radioaktivní voda tudy stále uniká. Puklina se vytvořila v žlabu poblíž místa, kudy do reaktoru ústí původní přívod chladící vody. Hladina kontaminace vody ve žlabu přesahuje 1000 miliSievertů za hodinu, což je horní hranice na přístrojích, kterými zaměstnanci v elektrárně disponují.

Hladina vody v technickém přízemí čtvrtého reaktoru rovněž poklesla, ačkoli nebyla odčerpávána, což naznačuje možnost, že i zde je ve zdech obdobná puklina.

Vláda oznámila, že úniky nebude možné dokonale utěsnit, dokud se neobnoví standardní chlazení reaktorů, což může trvat měsíce. Tepco zkoumá trasy úniků vody z reaktoru dva tím, že si vodu označuje pracím práškem. Důkladnější průzkum všech cest, kudy radioaktivita z reaktorů uniká, se jeví jako nezbytnost.

Tepco zvažuje možnost zbudování improvizovaných hrází, které by veškerou vodu unikající při improvizovaném chlazení reaktorů zadržely v prostoru elektrárny. Rovněž japonská vláda si stále pohrává s možností zbudovat nad elektrárnou neprodyšný hangár, který by znemožnil šíření radioaktivního prachu ovzduším.

Z tepelných výměníků v reaktorech 1 a 2 se nyní vypouští voda, aby uvolnila místo k přečerpání vysoce radioaktivní vody stojící v technických přízemích všech budov. Obdobná operace by se pak měla uskutečnit i v budově 3.

První odhady následků: 400 tisíc případů rakoviny

Evropský výbor pro rizika radiace, organizace s kritickým přístupem k propočtům zdravotních důsledků ionizujícího záření, zveřejnila první odhady možných zdravotních důsledků fukušimské havárie.

Odhady Výboru pro rizika radiace vycházejí z modelu, který se staví na poznatcích z vědeckých výzkumů, jež naznačují, že požití a vdechnutí radioaktivních částic je zdrojem vyšších rizik, než standardní modely berou v potaz.

Podle Evropského výboru pro rizika radiace, kontaminace z Fukušimy může během příštích padesáti let vyvolat 200 tisíc případů rakoviny mezi třemi miliony lidí žijícími v okruhu do sto kilometrů od elektrárny a dalších 200 tisíc případů rakoviny mezi sedmi miliony lidí žijícími v okruhu sto až dvě stě kilometrů od elektrárny.

Model, s nímž pracuje Evropský výbor pro rizika radiace, je pouze jedním z vědeckých názorů v soustavné debatě o hodnocení zdravotních důsledků nízkých dávek ionizačního záření, nicméně jedná se o první pokus kvantifikovat zdravotní daň katastrofy.

V houbách ve fukušimské prefektuře byly zjištěny hodnoty radioaktivity přesahující normu. Devět set dětí ve věku do devíti let v obcích Kawamata a Iidate podstoupilo vyšetření štítné žlázy. U žádného z nich se podle oficiální zprávy nezjistily hodnoty radioaktivního jódu nad „kritickou hladinou“.