Masarykova demokratická akademie pokračuje v předsjezdové anketě, jejíž ambicí je oslovit kompletní poslanecký a senátorský klub strany, europoslance, hejtmany a členy stínové vlády. Mezi respondenty jsou tak logicky započítáni i všichni členové nově zvoleného vedení strany.

Vyhodnocením odpovědí na anketní otázky chce Masarykova demokratická akademie zahájit přípravy na programovou konferenci, kterou sociální demokraté plánují pravděpodobně na podzim letošního roku. „Otázky jsou snahou alespoň schematicky zmapovat intelektuální prostor sociální demokracie,“ uvedl pro Deník Referendum ředitel Masarykovy demokratické akademie Jan Černý. Logicky se tak autoři respondentů táží, co soudí o vyznění šestatřicátého sjezdu strany.

„Očekáváme co nejsevřenější úvahu o tom, zda a v jakém smyslu sjezd splnil či nesplnil vaše osobní očekávání a naděje. Odpověď na tuto otázku představuje všeobecný rámec tří otázek, které autoři ankety vyhodnotili jako neuralgické body současného sociálnědemokratického myšlení,“ píše se v úvodu průvodního textu ankety.

Všeobecný dotaz, zda a v jakém smyslu sjezd splnil či nesplnil očekávání, tak autoři konkretizují do tří otázek. První je, zda v sociální demokracii existuje svár o evropskou orientaci. Co respondenti soudí o aktuální kritice sociálnědemokratické strany zleva je druhým dotazem ankety a třetí se táže na reflexi strategie širokého spojenectví sociálních demokratů s pokrokovými liberály, křesťanskými demokraty a zelenými všeho druhu.

Ambicí ankety je vykročit na cestu, jejímž cílem je z ČSSD učinit programově jasně vyprofilovanou stranu, jež bude voličům čitelnou alternativou k pravici. Na otázku, jak vybalancovat rozdíl mezi mocenskou manýrou, která je přítomna v každé politické straně, a vůlí k programatické práci odpověděl místopředseda sociálních demokratů a předseda představenstva MDA Lubomír Zaorálek nadějeplně.

„V sociální demokracii se nám přes všechny dosavadní úspěchy stále nedaří vytvořit něco, co by mělo trvalou hodnotu, trvalý programový vklad, na který bychom mohli tvořivě navazovat a rozvinout jej. Avšak v novém vedení ČSSD vidím spojence pro programovou práci. V tomto ohledu se situace ve straně po sjezdu výrazně změnila,“ řekl Zaorálek Deníku Referendum.

Autoři v doprovodném textu proto zdůrazňují, že předsjezdová diskuse potvrdila potřebu proměnit sociální demokracii v ideovou stranu ofenzivního typu. „Nejde ovšem o reflexi zcela jasnou a vyhraněnou, ale o sílící trend, v němž se zrcadlí přesvědčení, že sociální demokracie, která chce úspěšně čelit stále troufalejší a riskantnější pravicové demontáži sociálního rozměru demokracie, se musí změnit,“ volají po proměně sociální demokracie v podobu, kdy bude s to ofenzivně čelit neoliberální pravici.

„Klíčem k proměně sociální demokracie v ideovou stranu ofenzivního typu je jasná vize budoucnosti: pro Masaryka, jehož jméno nese naše akademie, to byla vize přerodu staré buržoazní demokracie ve vyšší formy a stádia demokracie humanitní. Tak zformuloval odkaz Tomáše Masaryka Edvard Beneš ve svém projevu nad Masarykovou rakví,“ píší autoři ankety.

Podle Jana Černého se Masarykova demokratická akademie především ptá na to, „jak sama sobě ČSSD rozumí v celku svého ideového směřování a v hlavních směrech koaliční spolupráce. Anketa současně nutí respondenty myslet teoreticko-politicky a uvažovat v evropském kontextu.“ Cílem je tak podle ředitele MDA skrze názory vrcholných reprezentantů zjistit, co si sociální demokraté sami o sobě myslí, kde se sociální demokracie nalézá, jak sobě rozumí a jakým směrem by chtěla směřovat.

Odkazem na Masaryka pak autoři míří proti přízemnímu pragmatismu, pro nějž je dějinné a teoretické myšlení věc nepraktická. Účtem za tento vulgárně pragmatický přístup k politice pak jim je upadající prestiž současných politických elit včetně autority parlamentu a parlamentní demokracie vůbec.

„Právě na tomto aktuálním pozadí je třeba číst větu: Nevím, kde by nicotná a falešná fráze o rozdílu mezi teorií a praxí byla tak běžná jako u nás. Narazíme na ni v doslovu k Masarykově České otázce z roku 1895. Troufáme si tvrdit, že jde o postřeh, který je dnes ještě aktuálnější než v době, kdy byl vysloven,“ citují autoři ankety Masarykova slova z jedné z jeho stěžejních prací.

A stejně jako Masaryk, i MDA si je vědoma toho, že pro přerod sociální demokracie v ideovou stranu ofenzivního typu má klíčový význam otázka evropská. To pak logicky znamená, že otázka po sváru o evropské integraci je autorům nadřazena, neboť míří k tématu přerodu Evropské unie v demokratickou velmoc směřující od nižších forem a stádií demokracie k její formě vyšší. Totiž k společensko-politickému řádu, pro nějž Masaryk razil slovo o demokracii humanitní.

„Kritickým momentem tohoto přerodu v daném okamžiku je krize eurozóny a svár o nový a vyšší typ společné hospodářské politiky, řečeno jinak o nutnost ,hospodářské vlády', která by ji překonala do hloubky, a po všech stránkách tak zpevnila i integraci politickou,“ píší autoři ankety, podle kterých tato vize nemá alternativu.

„Programové deficity v tomto směru podvazují ofenzivní sílu evropské demokracie a otvírají prostor ještě mocnější ofenzivě zoligarchizovaného finančního kapitálu. To se promítá v pojetí stále ještě choulostivé otázky ,blahodárné hegemonie' Německa a Francie ve zjevně nové fázi evropského integračního procesu.

A objevuje se i v logice hledání alternativy ke ztroskotavšímu projektu Nového amerického století diktované stále silnějším zájmem o obnovu destruovaného helsinského prostoru, jenž zahrnuje Evropu, severní Ameriku i Rusko, neboli ,nové Evropy',“ vysvětlují v závěru průvodního textu autoři.

Masarykova demokratická akademie anketou pokračuje v prohlubování a precizaci ideových východisek sociální demokracie. Krom jiného tak anketou navazuje na předsjezdový putovní seminář, který se uskutečnil v mnoha městech České republiky a jehož se zúčastnil Jan Keller, Jiří Pehe, Václav Bělohradský nebo Pavel Barša.

Důležitou roli MDA v programové debatě na půdě ČSSD ocenil Zaorálek, když pro Deník Referendum uvedl, že právě v ideově-programatické debatě o směřování ČSSD je role MDA stěžejní, neboť nejen že se spolupodílela na tvorbě podkladů pro střednědobý program, nýbrž především do debaty vtáhla i lidí zvenčí.

Podle Zaorálka podstatnou roli MDA v prohlubování programové debaty přiznává i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který si je vědom, že ČSSD musí být v budoucnu součástí širšího společenského hnutí, ba dokonce slovy politologa Lukáše Jelínka jeho jádrem a reprezentantem v parlamentních lavicích, nikoli jen spolkem nerušeně schůzujícím za zataženými roletami.

Aniž lze předvídat výstupy z ankety, lze mít iniciativu Masarykovy demokratické akademie za pozitivní, neboť se v praxi snaží rozvíjet ambici sociálních demokratů stát se součástí širšího společenského hnutí.