Zásah v Libyi: bilance prvního dne
Petr JedličkaFrancie, Španělsko, Británie a Spojené státy v sobotu zahájily útok, jímž chtějí naplnit mandát Rady bezpečnosti. Americký velitel mluví o zásadním úspěchu, Kaddáfí o křížovém tažení a dlouhé válce. Povstalci mezitím vyrazili z Benghází opět na Adždabíju.
Jako úspěšná je spojeneckými politiky i veliteli hodnocena první série útoků, které podnikly Francie, Španělsko, Velká Británie, Kanada, Itálie a Spojené státy na území Libye. Útok byl zahájen v sobotu krátce po třetí hodině. Britská a americká plavidla při něm vypálila 110 střel s plochou dráhou letu na cíle v západní části země. Francouzské letouny současně odstřelovaly tanky a dělostřelectvo okolo východní bašty povstalců v městě Benghází.
Údaje o počtech obětí a zničených cílů nejsou doposud oficiálně potvrzeny. Podle agentur bylo nicméně zasaženo dvacet prvků libyjské protiletecké obrany a podle náčelníka amerického generálního štábu Mika Mullena je tato nyní plně ochromena. Může tak údajně dojít k relativně bezpečnému vynucení bezletové zóny, k čemuž dala útočníkům mandát Rada bezpečnosti OSN.
Analytikové BBC, AFP i listu Guardian shodně uvádějí, že vedle protivzdušné obrany se útočilo také na vojenské základy ve městech Musuráta a Tripolis a na soustřediště (tábory) prorežimních vojáků u Sirty, Zuáry a Benghází. CBS dodává, že v noci ze soboty na neděli vzlétly na Libyi také americké bombardéry B-2, které ničily vládní letiště.
Komplexní odhady počtů obětí vydala dosud jen libyjská státní televize. Podle ní bylo dohromady 48 lidí zabito a dalších 150 utrpělo zranění.
Do akce se zatím nezapojily ani arabské státy, ani Severoatlantická aliance jako celek. NATO by mělo o své úloze v konfliktu rozhodnout v průběhu nedělního odpoledne. V Bruselu se za tímto účelem scházejí velvyslanci jednotlivých zemí na mimořádnou Severoatlantickou radu.
Na letecké základny ve Středomoří — a zejména do italské Neapole, kde sídlí velitelství operace — se mezitím slétají další stroje z Británie, USA, Kanady, Dánska a Norska. Francie vyslala k libyjským břehům letadlovou loď Charles de Gaulle. Očekává se, že vedle nich se do útoků zapojí i letouny ze Spojených arabských emirátů, případně Kataru.
O tom, zda měl pravdu i ve faktickém ohledu, (tj. jestli se nynější série útoků stane válkou se vším všudy) rozhodne další spojenecký postup a počty obětí jejich útoků.
Co se současných úderů týče, ty již válkou jsou. Původní představa o zásahu a bezletové zóně, kterou mnozí sdíleli, byla, že se zkrátka zakáže nad územím létat a maximálně tak se napadne protiletecká obrana, která by zóna zajišťující letadla napadala či se k tomu chystala. Mnohoznačná rezoluce však byla okamžitě využita jako ospravedlnění pro zapojení se do bojů po boku jedné válčících stran.
Tvrzení, že se vykonavatelé rezoluce automaticky zapojili do bojů po boku jedné z válčících stran, je pro mě dosud sporné. Nemám potvrzené informace o tom, že by bylo zničeno zařízení, které by nemělo přímou spojitost s ochranou bezletové zóny, nebo civilního obyvatelstva měst. Jestli je obdržím, dám vám za pravdu. Mandát byl dosud dle mého využit ve střední síle svých možností.
V tom se Libye liší např. od bombardování NATO srbského Bělehradu v roce 1989. Pokud vím, tak Rusko se zdrželo při hlasování kvůli zvl. podmínkám rezoluce. Ale jenom zdrželo - nevetovalo.
To že válka je vždy špatná, že jde zjevně primérně o ropu a ne o lidi je jasné a že se dá mandát OSN obejít, zneužít či dokonce porušit je další věc, která určitě nyní bude hodna pozornosti.
Pane Dolejš, mezinárodní právo je stejnou kodifikací nadvlády nejsilnějších, nejvlivnějších a nejbohatších, jako každé jiné právo. Ba ještě víc.
P.S. vaše nihilistické pojetí práva poněkud připomíná bývalou bolševickou definici že jde o vůli vládnoucí třídy povýšenou na zákony