Zásah v Libyi: bilance prvního dne

Petr Jedlička

Francie, Španělsko, Británie a Spojené státy v sobotu zahájily útok, jímž chtějí naplnit mandát Rady bezpečnosti. Americký velitel mluví o zásadním úspěchu, Kaddáfí o křížovém tažení a dlouhé válce. Povstalci mezitím vyrazili z Benghází opět na Adždabíju.

Jako úspěšná je spojeneckými politiky i veliteli hodnocena první série útoků, které podnikly Francie, Španělsko, Velká Británie, Kanada, Itálie a Spojené státy na území Libye. Útok byl zahájen v sobotu krátce po třetí hodině. Britská a americká plavidla při něm vypálila 110 střel s plochou dráhou letu na cíle v západní části země. Francouzské letouny současně odstřelovaly tanky a dělostřelectvo okolo východní bašty povstalců v městě Benghází.

Údaje o počtech obětí a zničených cílů nejsou doposud oficiálně potvrzeny. Podle agentur bylo nicméně zasaženo dvacet prvků libyjské protiletecké obrany a podle náčelníka amerického generálního štábu Mika Mullena je tato nyní plně ochromena. Může tak údajně dojít k relativně bezpečnému vynucení bezletové zóny, k čemuž dala útočníkům mandát Rada bezpečnosti OSN.

Analytikové BBC, AFP i listu Guardian shodně uvádějí, že vedle protivzdušné obrany se útočilo také na vojenské základy ve městech Musuráta a Tripolis a na soustřediště (tábory) prorežimních vojáků u Sirty, Zuáry a Benghází. CBS dodává, že v noci ze soboty na neděli vzlétly na Libyi také americké bombardéry B-2, které ničily vládní letiště.

Komplexní odhady počtů obětí vydala dosud jen libyjská státní televize. Podle ní bylo dohromady 48 lidí zabito a dalších 150 utrpělo zranění.

Do akce se zatím nezapojily ani arabské státy, ani Severoatlantická aliance jako celek. NATO by mělo o své úloze v konfliktu rozhodnout v průběhu nedělního odpoledne. V Bruselu se za tímto účelem scházejí velvyslanci jednotlivých zemí na mimořádnou Severoatlantickou radu.

Na letecké základny ve Středomoří — a zejména do italské Neapole, kde sídlí velitelství operace — se mezitím slétají další stroje z Británie, USA, Kanady, Dánska a Norska. Francie vyslala k libyjským břehům letadlovou loď Charles de Gaulle. Očekává se, že vedle nich se do útoků zapojí i letouny ze Spojených arabských emirátů, případně Kataru.

Kaddáfí se vzteká

Aktéři zásahu dostali v noci ze čtvrtka na pátek od Rady bezpečnosti OSN mandát vytvořit nad Libyí bezletovou zónu a podniknout „všechna nezbytná opatření“ k ochraně životů civilního obyvatelstva, kromě pozemní invaze. To je mandát neobyčejně široký a není doposud jasné, jak se jej útočníci rozhodnou naplnit.

Z dosavadních indicií se zdá, že se spojenecké síly zaměří na likvidaci veškerých vojenských kapacit provládních sil, čímž poskytnou místním rebelům účinné letecké krytí. Podle sobotního vyjádření Baracka Obamy útok neskončí, dokud se Kaddáfího jednotky nestáhnou ze všech měst, ve kterých propuklo v minulých týdnech povstání. Francouzský ministr zahraničí Alan Juppé zároveň uvedl, že útok skončí teprve ve chvíli, kdy se současný libyjský režim plně podřídí rezoluci.

Muammar Kaddáfí zatím mluví o jen „dlouhé válce“ a porážce „křižáckého“ či „kolonizačního“ tažení. Osobně se podle agenturních zpráv odebral do opevněného komplexu Bab al-Azízjah na jižním předměstí Tripolisu. Tam jej doprovodilo až několik tisíc stoupenců, kteří se dle státní televize chtějí dobrovolně stát lidskými štíty.

Libyjský vůdce původně vyhlásil po schválení rezoluce OSN příměří, to ale nebylo dle všeho dodržováno. Jeho jednotky po celý pátek útočily jak na Misurátu v západním středu země, tak na Benghází na východě země. Agenturami je dnes deklarace příměří vnímána jen jako taktický úskok.

Ať už ale šlo skutečně o úskok, či nikoliv, vposledku je to jedno. Krátce před spojeneckým útokem byli povstalci v plně defenzivním postavení. Poté však využili změny situace a podle zpráv z katarské televize Al Džazíra jich notný počet vyrazil v neděli v autech z Benghází směrem na město Adždabíja. To chtějí po dvou dnech opět dobýt zpět.

V neděli Kaddáfí dále prohlásil, že vypovídá dohodu s EU, dle níž měly jeho úřady zachytávat a na vlastním území internovat středoafrické migranty mířící do Evropy.

Sdělení, že se libyjské obraně podařilo sestřelit jeden útočící letoun, se nepodařilo potvrdit. Za zřejmě pravdivou lze již naopak prohlásit těžko uvěřitelnou kuriozitu, že se povstalcům v bojovém nadšení podařilo sestřelit oba stroje, s nimiž k nim v minulosti přeběhli dva vládní piloti.

Další informace:

BBC News Libya assault - analysis

BBC News Gaddafi vows 'long war' in Libya

AFP West pounds Libya, Kadhafi vows retaliation

The Guardian Libya air strikes: Allies claim Gaddafi has been halted by missile barrage

Al Džazíra Strikes on Libya - a military perspective

    Diskuse
    JM
    March 21, 2011 v 13.55
    Bezletová zóna? Klaus to předem říkal, že půjde o další válku, do které se zapojí USA a evropské státy.
    March 21, 2011 v 15.29
    Klaus to, pane Malinovský, říkal v době, kdy se uvažovalo o provedení akce bez mandátu OSN. Těžko říct, zda svou poznámku vztahoval jenom k symbolické, nebo i faktické či právní rovině. Kdyby k úderu došlo před přidělením mandátu, měl by ve všech ohledech pravdu. Takto ji má jen v tom symbolickém (kterýžto ale snad nikdo nepopírá).

    O tom, zda měl pravdu i ve faktickém ohledu, (tj. jestli se nynější série útoků stane válkou se vším všudy) rozhodne další spojenecký postup a počty obětí jejich útoků.
    JM
    March 21, 2011 v 16.03
    Pokud si dobře pamatuji, tak prohlásil, že by se EU neměla pokrytecky schovávat za mandát OSN, ale říct sama, co si přeje.

    Co se současných úderů týče, ty již válkou jsou. Původní představa o zásahu a bezletové zóně, kterou mnozí sdíleli, byla, že se zkrátka zakáže nad územím létat a maximálně tak se napadne protiletecká obrana, která by zóna zajišťující letadla napadala či se k tomu chystala. Mnohoznačná rezoluce však byla okamžitě využita jako ospravedlnění pro zapojení se do bojů po boku jedné válčících stran.
    March 21, 2011 v 16.38
    Ano, to skutečně říkal, ale v určité konkrétní situaci. Pilířem souboru prezidentových výroků z onoho dne (11. března) nebylo odmítnutí bezletové zóny o sobě, ale apel na posloupnost aktů nátlaku: nejprve výzva ke Kaddáfího odstoupení, poté jednání v Radě, a pak další kroky (které Kalus neupřesnil). Výrok ve svém kontextu se vztahoval především k jednání na příslušném summitu EU, jehož se prezident tehdy účastnil.

    Tvrzení, že se vykonavatelé rezoluce automaticky zapojili do bojů po boku jedné z válčících stran, je pro mě dosud sporné. Nemám potvrzené informace o tom, že by bylo zničeno zařízení, které by nemělo přímou spojitost s ochranou bezletové zóny, nebo civilního obyvatelstva měst. Jestli je obdržím, dám vám za pravdu. Mandát byl dosud dle mého využit ve střední síle svých možností.
    March 21, 2011 v 22.05
    mezinárodní právo je důležité
    Mandát RB OSN snad není něco, na co se někdo vymlouvá, ale významný atribut mezinárodního práva a alespoň formální legitimizace postupu meznárodního společenství. To že někteří na mezinárodní právo kašlou není omluva.
    V tom se Libye liší např. od bombardování NATO srbského Bělehradu v roce 1989. Pokud vím, tak Rusko se zdrželo při hlasování kvůli zvl. podmínkám rezoluce. Ale jenom zdrželo - nevetovalo.
    To že válka je vždy špatná, že jde zjevně primérně o ropu a ne o lidi je jasné a že se dá mandát OSN obejít, zneužít či dokonce porušit je další věc, která určitě nyní bude hodna pozornosti.
    March 21, 2011 v 22.06
    correctum
    Běhlehrad byl samozřejmě v roce 1999 - za vlády M.Zemana.
    SH
    March 22, 2011 v 9.33
    Rizikové rozhodnutí.
    Rusko a ČLR tentokrát zvolily taktiku, která se jim nemusí vyplatit. Nevetovaly rezoluci, protože si přejí, aby se v tom marasmu vykoupala Evropa sama. Ale Rusko by si mělo dobře uvědomit, že muslimové jsou pro jeho vnitřní stabilitu velmi nebezpeční. A ČLR zahodila šanci získat v Arabském a především Africkém světě, kde je Kaddáfí velmi populární, punc sympatizanta. A při tom se bez jejich ropy bude jenom těžko rozvíjet.
    Pane Dolejš, mezinárodní právo je stejnou kodifikací nadvlády nejsilnějších, nejvlivnějších a nejbohatších, jako každé jiné právo. Ba ještě víc.
    March 22, 2011 v 11.40
    právo a bezpráví - co račte ?
    ad SH : obojetnost postoje Ruska je logická - jejich špičky jsou jak hodný a zlý policajt. Medveděv respektuje postoj RB, Putin kritizuje způsob zásahu. A tak nenahrávají Kadáfímu, který už stejně šilhal na Západ a současně se drží zpátky a jsou za hezké v arabském světě. Navíc jim musí vzestup cen ropy vyhovovat. Ale jak byste zpacifikoval Kadáfího (s tou popularitou už to myslím není moc pravda) a ochránil lidi před občanskou válkou v Lýbii ? Hlásáním bezpráví a chaosu ?
    P.S. vaše nihilistické pojetí práva poněkud připomíná bývalou bolševickou definici že jde o vůli vládnoucí třídy povýšenou na zákony