Jako úspěšná je spojeneckými politiky i veliteli hodnocena první série útoků, které podnikly Francie, Španělsko, Velká Británie, Kanada, Itálie a Spojené státy na území Libye. Útok byl zahájen v sobotu krátce po třetí hodině. Britská a americká plavidla při něm vypálila 110 střel s plochou dráhou letu na cíle v západní části země. Francouzské letouny současně odstřelovaly tanky a dělostřelectvo okolo východní bašty povstalců v městě Benghází.

Údaje o počtech obětí a zničených cílů nejsou doposud oficiálně potvrzeny. Podle agentur bylo nicméně zasaženo dvacet prvků libyjské protiletecké obrany a podle náčelníka amerického generálního štábu Mika Mullena je tato nyní plně ochromena. Může tak údajně dojít k relativně bezpečnému vynucení bezletové zóny, k čemuž dala útočníkům mandát Rada bezpečnosti OSN.

Analytikové BBC, AFP i listu Guardian shodně uvádějí, že vedle protivzdušné obrany se útočilo také na vojenské základy ve městech Musuráta a Tripolis a na soustřediště (tábory) prorežimních vojáků u Sirty, Zuáry a Benghází. CBS dodává, že v noci ze soboty na neděli vzlétly na Libyi také americké bombardéry B-2, které ničily vládní letiště.

Komplexní odhady počtů obětí vydala dosud jen libyjská státní televize. Podle ní bylo dohromady 48 lidí zabito a dalších 150 utrpělo zranění.

Do akce se zatím nezapojily ani arabské státy, ani Severoatlantická aliance jako celek. NATO by mělo o své úloze v konfliktu rozhodnout v průběhu nedělního odpoledne. V Bruselu se za tímto účelem scházejí velvyslanci jednotlivých zemí na mimořádnou Severoatlantickou radu.

Na letecké základny ve Středomoří — a zejména do italské Neapole, kde sídlí velitelství operace — se mezitím slétají další stroje z Británie, USA, Kanady, Dánska a Norska. Francie vyslala k libyjským břehům letadlovou loď Charles de Gaulle. Očekává se, že vedle nich se do útoků zapojí i letouny ze Spojených arabských emirátů, případně Kataru.